HANA Z BESKYD|MŮJ TATÍNEK RÁD POUŽÍVAL PŘI LOUČENÍ S NÁVŠTĚVAMI (V RÁMCI RODINY NEBO DOBRÝCH PŘÁTEL) DVĚ HLÁŠKY, A TO: "PŘIJĎTE ZAS, MY K VÁM TAKY NECHODÍME" NEBO "PŘIJĎTE KDYKOLI, PES JE VŽDYCKY PUŠTĚNÝ". VZPOMÍNÁM SI, ŽE PŘED 50 LETY S TÍM MĚLA MOJE ČERSTVĚ DO RODINY PŘIVDANÁ ŠVAGROVÁ DOCELA PROBLÉM, ALE NAKONEC NAŠEMU HUMORU PŘIVYKLA. DNES UŽ JSOU VŠICHNI NA DRUHÉM BŘEHU A TAK TY HLÁŠKY OBČAS POUŽÍVÁM UŽ JENOM JÁ. PĚKNÝ VEČER VÁM I POSLUCHAČŮM.
Blanka z Hané|Dobrý večer přeji všem.Moje matinka s oblibou používala větu "Když s tebou o půl noci zatřepu,musíš znát násobilku jako když bičem mrská".Uváděla touto větou,podle potřeby i jiné činnosti,jen jsem vždy přemýšlela, co se vybaví jí,u mě to byly sny a když se mnou zatřepala,tak jsem zapoměla i ty,natož tak násobilku.Těším se jaké výroky to byly u ostatních a myslím si,že se dnes večer můžeme hodně nasmát.Do éteru zdraví Blanka z Prostějova.
František |Sousedka napsala muži vzkaz máš v ledničce teplou sekanou je to již velmi dávno a občas se tomu zasmějeme při podobné příležitosti. Jednou k nám přišla teta a maminka se jí ptá růžo chceš kafe a ona odpověděla jo udělej mi ho já ho nesmím. Život nám přináší různé kuriozity které nelze zapomenout. Pěknou neděli a hodně zdraví všem přeje František
maruška |Doufejme, že se nebude opakovat nedávná noční linka z plzně, to byla hrůza včetně moderátorky.maruškaD
Sylva|Zdravím všechny....doma nebyly nějak výrazné hlášky, nebo možná jich bylo hodně a žádná nepřevyšovala ty ostatní. Ale žila jsem na severu Moravy a tam jsem se mimo jiné vyučila pánskou krejčovou. Ale ta praxe u docela dobré firmy byla "zajímavá" a to i v negativním slova smyslu. Ale to nebudu rozpitvávat, jde o hlášky. Mezi staršími tovaryši kolovaly pořád dokola stejné hlášky, vše s tím severomoravským přízvukem, (kratky zobak) přičemž se snažili volit slova "po pražsku"...Děs. Na jednu hlášku, tu nejčastější si pamatuju: "Roba musí měť furt robotu. Bo jak roba něma robotu tak myslí na hlupoty." Hezkou noc přeje Sylva.
Marek|Můj děda mě při každé návštěvě přivítal hláškou: "Vítej a nic nežádej!" Když jsem se díval na hokejové utkání Norsko - Jižní Korea, tak jsem si všiml, že po první třetině došlo k výměně místního hlasatele - tehdy jsem si řekl: "Já jsem slepý, ale všímavý!" Ve škole jsem měl také mnoho hlášek, mezi nejlepší patří ta, jak se mě učitelka němčiny zeptala: "Jak se německy řekne kráva?" A já odpověděl: "Na školách se nesmějí zkoušet sprosté výrazy!"
