Blanka z Hané|Dobrý večer pane moderátore,dobrý večer přeji všem.V naší rodině to bylo tak,rodiče byli oba velmi pracovití a houževnatí a to jsem po nich zdědila i já a po mně i můj syn.Tady geny končí,ostatní vlastnosti mi utvářel život.Máti rozený generál,vždy muselo být po jejím,naopak já necítím potřebu někoho dirigovat ani si vymáhat pozornost a za každou cenu docílit svého.Jsem zastáncem kompromisu.Vlastnost,prosadit za každou cenu svoje zdědil můj syn,a třebaže nežil v kontaktu se svým otcem,zdědil hodně vlastností také po něm.Co se týká fyziognomie,mám za to,že v mládí jsem zdědila po mamince řeč těla.Stejně tak můj syn má pohybové vlastnosti po svém otci aniž by s ním žil.Prostě geny se nezapřou,ale mnohé rodové vlastnosti se v průběhu života změní a to s ohledem na prostředí a kontakty s ostatními lidmi.V mládí nám dělali ve škole testy a mne zařadili do skupiny sangvinik se sklony k flegmatismu a s tím se ani v seniorském věku mnoho nezměnilo.Jen žiju sama a moje splečenské kontakty jsou na nule a s tím se mnoho dělat nedá.Do éteru zdraví Blanka.
Alena |Dobrý večer všem. Rodiče byli pro nás vzorem, měli jsme je rádi. Ale my po nich zdědili , no spíš po mamince - být hodný. Jak můj brácha říká - být hodný, znamená být pěkně hloupý (teda řekla bych hodný se rovná blbý, ale to se rádia asi nesmí) Já jsem vzteklá po tatínkovi, ruční práce umím po mamince a bratr umí všechno od dřeva i železa, se vším si poradí, ale to má spíš po maminčiném tatínkovi. Ale jinak, nevadí mi být po našich, myslím, že nám dali dobrý základ, tak si nestěžuju. A co ještě máme po mamince, to je pořádkumilovnost a schopnost dávat všechno na své místo, maminka jenom šla, sáhla a našla. Náš otec nikdy nic nedal, kam to patří a opravdu denně něco hledal, já jsem to naprosto nesnášela. To je zrovna to, že jsme si řekli, že takoví opravdu nikdy nebudeme. Hezký večer všem se zajímavými příběhy.
Helena Janáčková|Krásný večer, a písemný relax. Poslíčkem genetické čtvrté řady po tatínkovi, strýčkovi (2 Lvi) výška, váha, oči, vlasy, a majitelé Tamchynová Čermná,erb půl Jelena a modré pole do r.1956.Viděla jsem životní styl tatínka, strýců, tetiček a babiček. Nemůžu zde psát román. Slýchala jsem často, budeš muset používat vlastní mozek. Každá žena má nastavený žebříček hodnot jinak , a nyní "podle své vůle"=volný prostor=rozhodovat si sama sobě a sama za sebe. Nejvíce mne štve, že 95% příbuzných rodu Tamchynů,Ronovců a Čapků žije v Pardubicích,Hradci Králové, Třebechovicích, Svinary, Praha, Brno, Náchod. Tatínka do Ostravy dostala práce, zpracovával plány pro stavby přehrad. Nechal mne zde náhlým úmrtím. Tak si zde vládnu jako????královna a vládnu si sama ve svém království. Musím být tolerantní ve svých vzpomínkách na plavení s koníčky v Tiché Orlici Borohrádek a Labi v Hradci Králové. Chtěla jsem se vrátit do místa mládí, ale nejde to, působí na mne emoce, a rozum nechce situaci pochopit.
Liba|Jen pro čtenáře této stránky ke včeraejšímu tématu: nikdo nezmínil fotopohlednice, které je možné poslat prostřednictvím pošty. Je to zajímavá novinka.