Sobotní Noční linka: Starousedlíci versus náplava

7. březen 2020

Jaký je rozdíl mezi lidmi, kteří žijí na jednom místě celý život, mají tam rodinné kořeny, a těmi, kteří se přistěhovali? V čem je vztah starousedlíka k vesnici, městu jiný oproti těm, kteří tam bydlí několik let?

Dědí se křivdy předků? Organizujete setkání rodáků? Táhnou u vás za jeden provaz ti, kteří se přistěhovali, i ti, kteří na místě bydlí už léta? Zapadli jste do místa, kam jste se nastěhovali?

Po jak dlouhé době jste se sžili s okolím, se sousedy? Co vám v navázání vztahu s ostatními pomohlo? Jaký je u vás společenský, kulturní život? Kdo je tím tahounem? Platí stále to, že centrem dění je hospoda a bez ní to nejde?

Spojení rodu s konkrétním místem je už historicky velmi silné. Každý nově příchozí se musel přizpůsobit obyčejům rodiny, vesnice, ale i oblasti, do které se přistěhoval. Díky tomu se dodržují zvyky, které se dědí z generace na generaci.

Dnes se začínají čím dál více objevovat i spolky, které jsou složené hlavně z lidí takzvaně naplavených. Často je pro ně nastartování společenského života jednodušší právě proto, že na rozdíl od starousedlíků si s sebou nenesou křivdy a rozepře svých rodičů, prarodičů, strýčků... A tak někdy nově příchozí doslova vlijí čerstvou krev do žil vesnicím, kde skomírá společenský život.

Ale je to i naopak, nové satelitní části jsou mnohdy plné mladých rodin, které se o historii místa, kde žijí, nezajímají. Z práce jdou rovnou s dětmi na zahradu, kde mají všechno od bazénu po klouzačku a jsou pro sousedy stejně anonymní jako lidé v panelácích.

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio