Silné parohy jsou pro jelenovité zárukou úspěchu. Slabší kusy nemají u samic šanci
Čím kvalitnější parohy, tím lepší pohlavní aktivita. A to je pro jeleny, srnce, daňky i muflony zásadní. Samice vybírají pro zachování rodu ty nejlepší samce, proto v době říje dochází mezi samci k těžkým soubojům. A parohy v těchto soubojích hrají prim.
„Ten nejsilnější s nejkvalitnějším parohy je pak u samic vyvoleným, který se bude pářit,“ vysvětluje předseda Okresního mysliveckého sdružení Žďár nad Sázavou Jan Velík.
Souboje jelenovitých trvají od července až do listopadu, podle druhu zvířete. „Srnčí říje to celé odstartuje. Ta probíhá od poloviny července do poloviny srpna. Pak následuje jelení říje, ta je od srpna do září, potom přicházejí na řadu daňci, ti začínají rochat, když končí jelení říje a pokračují celý říjen, poslední jsou v listopadu mufloni,“ vypočítává jednotlivé časy soubojů jelenovitých Jan Velík.
Za čtveráka u myslivecké zkoušky vyhazov
A jak se vlastně počítají parohy? „První rok je špičák, ale v žádném případě nenásleduje druhák, třeťák nebo dokonce čtverák. Za to u myslivecké zkoušky vyhazuju. U jelenovitých se vždy počítá největší počet výsad na jedné lodyze,“ vysvětluje myslivec a pokračuje:
„Vezměme si třeba srnce - ten má vrcholovou lodyhu a dvě výsady, jednu přední a jednu zadní výsadu. Pak je to vždycky šesterák, i když má na jedné lodyze třeba jen jednu špici. V tom případě je to taky šesterák, kterému se říká nerovný nebo taky nepravidelný,“ popisuje Velík.
Pokud má samec dobrou genetiku, dostatek potravy, půda a rostliny jsou plné minerálů, pak může vytvářet obrovské útvary. „Dobří jeleni v Maďarsku mohou nosit na hlavě zátěž až patnáct kilogramů. Jen si to představte, nosit tohle na hlavě, to je šílený,“ směje se myslivec.
Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
