Sejkory, boudy a kyselo, v Krkonoších je veselo!
Symboly Krkonoš jsou nejen Krakonoš a lyže, ale také tzv. boudy a systém budního hospodaření. Ten s sebou do oblasti přinesli osadníci z Rakous a v Krkonoších se úspěšně rozvíjel od 17. století. Změnil jak krajinu Krkonoš, tak místní zvykosloví, lidové tradice, gastronomii i obyvatele samotné.
Boudy původně sloužily jako příbytky při dobývání drahých kovů, od 17. století se ale změnily v objekty na uskladnění sena a trávy. Postupně se z nich stala specifická ubytovací zařízení.
Jak se žilo na boudách v uplynulých staletích a jak se na nich žije dnes? Markéta Ševčíková po tom pátrala v Krkonošském muzeu v Jilemnici s historikem Janem Luštincem, s ředitelem správy KRNAPu Robinem Bohnischem a s majiteli Lesní boudy Olgou a Michalem Kreiplovými. Hrála k tomu lidová muzika při ZUŠ Karla Halíře z Vrchlabí, muzika souboru Hořeňák a Hradecká muzika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
