Putimská brána v Písku už nestojí, ale kolemjdoucí stále sledují dvě panenky
„Když jsem já šel tou Putimskou branou, dívaly se dvě panenky za mnou a volaly: študente, ty malý premiante!“ zpívá se ve známé lidové písničce. Slavná písecká brána dnes už bohužel nestojí, zbořena byla v 19. století. Jméno dostala podle obce Putim, ke které z Písku směřovala obchodní cesta zvaná Zlatá stezka.
Putimská brána byla jednou ze tří bran, kterou se vcházelo do města Písku už ve středověku. Měla vysokou hranolovou věž nad průjezdem, který překlenoval cestu mezi dnešními domy U koulí a U zlaté koule. Přes hradební příkop vedl s největší pravděpodobností padací most, který byl po husitských válkách nahrazen mostem kamenným. A ten stojí dodnes. Ve stejné době vznikla i polokruhovitá bašta před bránou. I ta se dodnes dochovala.
Na počátku 19. století se ukázalo, že věž nad bránou je značně poškozená. Místo opravy, která se městské radě zdála drahá, nechali písečtí věž roku 1812 zbourat. Při bourání se našly staré dělové koule, které byly na bránu vystřeleny zřejmě během několikerého obléhání města. Dělníci je vzali a zasadili do fasády okolních domů. Koule se tak staly domovními znameními.
Píseň žáků darebáků
Putimská brána dodnes žije v lidové písni "Když jsem šel Putimskou branou." Bezpochyby šlo o píseň, kterou do Písku přinesli studenti z Klatov, když přecházeli z tamního zrušeného gymnázia na nově založené písecké. Nápěv přitom dostal nová slova s píseckými reáliemi.
Do obecného povědomí písničku prý rozšířil málo úspěšný písecký student Mikoláš Aleš, který ji s oblibou zpíval v pražských hospodách. Panenky, které se v písni dívají za studentem, můžete ovšem dodnes spatřit na fasádě domu č. p. 154 v Putimské ulici, pár metrů od míst, kde stávala brána.
Do současnosti se dochoval z Putimské brány jenom opěrný blok vedle vchodu do parkánu v domě č. p. 131. Doslova pár kroků od bývalé brány se nacházejí nově zrekonstruované gotické parkány, které jsou volně přístupné a umožňují příjemné posezení ve stínu píseckých hradeb.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bariéry, urážky i cestování vedle laboratorních myší. Lidé s postižením zažívají diskriminaci a ponižování
-
OVĚŘOVNA: Podvodníci se známou tváří. Falešný Babiš z lidí opět láká peníze skrz úžasné ‚investice‘
-
Kadyrov umírá. Pokud snaha dosadit nového vůdce vyvolá spory, vypukne další válka, míní analytik
-
‚Musíme postupovat rychle.‘ USA v dodávkách zbraní naráží na problémy, dorazit můžou až na konci roku