První maturantka na gymnáziu v Třeboni se o přestávkách nesměla bavit se spolužáky

Růžena Cermanová, první dívka studující na třeboňském gymnáziu, mezi spolužáky

Chlapci i dívky se teď připravují na maturitní zkoušky, které začínají písemnými testy. Ještě na začátku minulého století bylo ale například studium na gymnáziu vyhrazené pouze mladým mužům.

Třeboňské gymnázium má v současné době zhruba stejný počet studentů a studentek. Jsou mezi nimi Michaela Pelcová, Andrea Kovářová a Aneta Schafelhoferová ze sekundy, které ví, že kdysi dávno do zdejší školy chodili jen chlapci.

Pak se objevila první studentka. „To muselo být strašně divné, když byla jediná holka ve třídě.“ „To by bylo hrozné, to bych se na to studování radši vykašlala,“ komentují.

Podle ředitelky Anny Kohoutové se škola k materiálům o první studentce dostala náhodou. „Je to docela kuriózní příběh. Oslovil mě jistý pan Holický, sběratel z Dunajovic, který našel někde na smetišti vyhozenou pozůstalost rodiny Cermanových,“ vypráví.

V nalezené krabici byla spousta vzácných materiálů, včetně několika dobových fotografií, vysvědčení a různých přímluv, které se studiem Růženy Cermanové souvisí.

Třeboňské gymnázium vzdalo hold studentům, kteří se stali obětí holocaustu

Novou pamětní desku, která připomíná studenty židovského původu, odhalily Jana Sumičová a Petra Pěničková ze vzdělávacího oddělení Památníku Terezín

Vestibul gymnázia v Třeboni zdobí nová pamětní deska s pěti jmény obětí druhé světové války. Lidé si tak můžou připomenout nejen absolventy a bývalého ředitele, kteří vražednou mašinerii šoa nepřežili, ale nově i studenty, kteří se oběťmi holocaustu stali ještě během studií.

I přesto, že gymnázium v Třeboni funguje už 150 let, první studentka na něj nastoupila až v roce 1907, jako takzvaná privatistka. „Ty tehdy neměly stejné podmínky ke studiu jako kluci. Nesměly být zkoušené a musely přestávky trávit mimo studentský kolektiv,“ popisuje Anna Kohoutová.

Růžena Cermanová maturovala jako první dívka na třeboňském gymnáziu ve školním roce 1913/ 1914 s výtečným prospěchem a dostala doporučení ke studiu na univerzitě.

Co se s ní stalo dál, škola neví. O dva roky později se ale v almanachu gymnázia objevuje i jméno Růženčiny sestry a postupně studentek ve třídách stále přibývá.

Příběh první maturantky i s kopiemi dokladů o jejím studiu vystavuje škola u příležitosti 150. výročí na svých webových stránkách.