Prověřenou příměsí do substrátu je písek, osvědčil se i perlit a hydrogely
Traduje se, že výbornou zeminou do květináčů jsou krtince. Zahrádkář jich má někdy víc, než je mu milo. Ale co lid panelákový? V trávníčku před domem abys krtka pohledal. A tak kupujeme průmyslově připravený substrát. Ale i ten můžeme vylepšit.
Snad už staletími prověřenou příměsí do zeminy pro květináče je písek. Zeminu zlehčí, provzdušní, a ona pak lépe propouští vodu. Ale nemůže to být písek ledajaký, ideálně by měl být říční nebo dobře propraný, protože pokud obsahuje jílové částice, naopak zeminu zhutní.
Stejné pravidlo platí pro antuku, která také obsahuje prachové částice – ty je nutné jednou nebo dvěma várkami vody vymýt, vyplavit.
Novější příměsí je perlit, agroperlit. Je to expandovaný silikát, na pohled připomíná drobné kuličky polystyrénu, ale na rozdíl od něj je nasáklivý, poutá do sebe vodu a rostlina si ji pak zpětně z něj čerpá. Zároveň zeminu provzdušní.
Dnes existují i speciální hydrogely, které se přimíchají do substrátu nebo ještě lépe umístí do blízkosti kořenů. Mají schopnost vázat vodu a živiny a rostlina je podle potřeby odebírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
