Při odchodu do transportu líbali prahy domů. Židy ze Suchdola připomíná nový památník

Památník stojí v parku vedle základní školy, zobrazuje velké kamenné otevřené dveře. „Jsou to dveře domova, vlastně posledního útočiště lidí, kteří postupně ztráceli lidská práva, až ztratili i právo na život. Zároveň je to koncipované do tvaru posledního písmene hebrejské abecedy a dveře se otvírají směrem k nádraží, kudy vedla poslední cesta obětí,“ říká Daniel Veith z odboru kultury a cestovního ruchu.

Pomník třiceti Židům deportovaným do koncentračního tábora vznikl díky iniciativě Nadačního fondu na vybudování pomníku obětem holocaustu ze Suchdolska. U jeho vzniku stála zastupitelka města a také pracovnice oblastního archivu v Třeboni Marie Kalátová.

Navázala na práci Alexandra Korba, který jí své vzpomínky na první setkání se suchdolskými Židy vyprávěl. „On o tom začal první psát a já jsem napsala asi v roce 2012 první seznam. Potom jsem položila otázku, proč Suchdol vůbec nemá připomínku těchto lidí, co zmizeli,“ vzpomněla.

Iniciátoři vzniku pomníku dali s pomocí vzpomínek pamětníků, kroniky města, Židovské obce a Židovského muzea dohromady seznam lidí, kteří byli na jaře 1942 deportováni. Pomník zdarma navrhl a vytvořil akademický sochař Jan Roith.

Na materiál a další potřebné náklady se teď lidé skládají na transparentním účtu. Z potřebných 450 tisíc korun už se podařilo vybrat přibližně 300 tisíc. „V Suchdole sbírka proběhla způsobem, který bych označil jako příkladný. Podílela se na tom totiž celá řada lidí, a to je důležité, ten osobní přístup,“ ocenil Jiří Daníček z Federace židovských obcí.

Zároveň je vznik podobného pomníku podle jeho zkušeností i impulsem k dalšímu pátrání po historii. To se v Suchdole potvrdilo. „Ozval se nám poměrně známý badatel a nabídl, že pomůže při zmapování osudů suchdolské židovské komunity. K pomníku tedy přibude informační tabule, která by mohla vycházet právě z těchto závěrů,“ dodal Daniel Veith.

Ještě se bude měnit okolí pomníku, protože park čeká revitalizace. „Jedna z obětí, žačka třeboňského gymnázia Anna Steinová se loučila se svými spolužáky verši Vzpomínky jsou jako jeřabiny rudé. My bychom rádi, kdyby v revitalizovaném parku byly zastoupeny i ty jeřabiny Anny Steinové,“ zmínil Daniel Veith.