Před rokem udeřily povodně

Postiženo bylo zhruba 340 jihočeských obcí. Velká voda, která přišla ve třech vlnách, připravila o střechu nad hlavou desítky lidí a vážně poškodila stovky dalších domů. Celkem se do součtů povodňových škod zapsalo přes 11,5 tisíce subjektů. Škody v podnikatelské sféře byly vyčísleny na 3,1 miliardy korun, v zemědělství 1,3 miliardy korun, na vodních nádržích a rybnících 768 milionů korun a na silniční síti 1,258 miliardy korun. K nejpostiženějším městům patřily České Budějovice, kde se ocitlo v zátopovém území zhruba 5000 budov. Z celkové plochy města byla vodou postižena čtvrtina, záplavy nějakým způsobem postihly kolem 30.000 obyvatel téměř stotisícového města. Škodám neunikla ani okresní města, například Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor, a menší města, jako Bechyně, Třeboň, Veselí nad Lužnicí či Vodňany. V Českém Krumlově Vltava zatopila a poškodila značnou část města včetně starobylého centra zapsaného v seznamech světového kulturního dědictví UNESCO. V Písku voda poškodila kamenný most ze 13. století, ve Strakonicích zase voda z firmy ČZ Strakonice vyplavila olej, který se rozšířil do města.

Mezi vůbec nejpostiženější obce země se zařadila jihočeská obec Předmíř a především její část Metly, kterou živel takřka srovnal se zemí. Řada domů padla za oběť záplavám například i v Majdaleně na Jindřichohradecku, obec Plav na Českobudějovicku zase přišla o dva mosty a čistírnu odpadních vod. Na seznam nejvíce postižených obcí patří mimo jiné i Holubov, Kájov, Kaplice a Malonty na Českokrumlovsku, Heřmaň, Protivín, Putim a Žďár na Písecku, Stará Hlína na Jindřichohradecku, Strunkovice nad Volyňkou, Husinec a Těšovice na Prachaticku nebo Bavorov, Blatná, Štěkeň a Tchořovice na Strakonicku.

První oběť záplav, jednadvacetiletou studenku, usmrtil 8. srpna ve Varvažově na Písecku podmáčený strom, který se zřítil na chatku v dětském táboře. Týž den v Kaplici na Českokrumlovsku strhla rozvodněná Malše automobil s řidičem, který utonul, a na selhání srdce zemřel v Táboře místní dobrovolný hasič. O den později doplatil na stres a námahu sedmašedesátiletý důchodce, jenž zemřel při čerpání vody ze sklepa ve své chatě v Pilaři u Zborova na Českobudějovicku. Další úmrtí přinesl 13. srpen. Utonul dvaapadesátiletý muž z Mutějovic na Strakonicku, kterého strhla voda z řeky Volyňky, a šestasedmdesátiletý muž z Předmíře na Strakonicku, kterého záplavová vlna z protrženého rybníka smetla i s domem. Následující den nalezli záchranáři mrtvého jednaosmdesátiletého muže, který zůstal ve své rekreační chalupě v zaplavené Putimi. Ještě 31. srpna zemřel při odčerpávání vody ze zaplaveného sklepa chatky v Třeboni sedmačtyřicetiletý muž.

Velká voda také napáchala obrovské škody na infrastruktuře, řada obcí zůstala odříznuta od okolí. Povodeň mimo jiné odnesla i 34 mostů, poškodila stovky kilometrů silnic a železničních tratí. Mnohé obce a podniky zůstaly bez energií, telefonního spojení, přišly o čističky odpadních vod či kanalizace. Jižní Čechy také zaznamenaly první větší firmu, která po povodni již nedokázala obnovit provoz. Staly se jí sklárny Bohemia Table Top v Husinci na Prachaticku, které během povodní zaplavila Blanice. Všechny klíčové pece nekontrolovatelně uhasly, přičemž uvnitř zatvrdly tuny rozpálené skloviny.

Jihočeský kraj byl kromě Plzeňského také jediným, který zasáhla onemocnění způsobená velkou vodou. Sedmatřicet z celkových dvaadevadesáti případů onemocnění leptospirózou, které se loni vyskytly v České republice, zaznamenali hygienici v jižních Čechách. Příčinou byly povodně, ale také fakt, že jižní Čechy jsou tradičním centrem výskytu této nemoci.

Fotogalerie na téma povodně naleznete níže:

Srpnové povodně 2002 v Č. Budějovicích - rok poté

Povodeň v ČB - 8. 8. 2002

Velká voda na jih od Českých Budějovic

Velká voda v Českých Budějovicích - 12. 8. 2002

Velká voda v Č. Budějovicích 13. 8. 2002 - fotogalerie

Údolní nádrž Soběnov