Pokusné bariéry v horním toku Vltavy brání nežádoucí migraci ryb z Lipna proti proudu řeky

„Mezi jednotlivými tyčkami nemá šanci se protáhnout většina kaprovitých ryb a pstruzi tak mohou na horním toku Vltavy volně žít,“ upřesňuje Milan Muška z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Celá věc má totiž logický důvod, zábrany umožní rozmnožování pstruhů a tím i kriticky ohroženého mlže perlorodky říční. Podle biologa Roberta Ouředníka potřebuje perlorodka říční ke svému rozmnožování pouze pstruha obecného, formu potoční, přesněji řečeno jeho žábry.

„Na žábrách parazitují larvičky, které se pouze tam promění na malé perlorodky. Ty měří ani ne půl milimetru, pak ze žáber vypadnou a žijí na dně řeky. A v době, kdy z Lipna táhnou statisíce ryb proti proudu řeky, vytlačí pstruhy do potoků. Perlorodka, která v té době vypouští v hlavním toku řeky své larvičky se tak se pstruhem vůbec nepotká a na jiných rybách není schopná přežít,“ vysvětlil princip Robert Ouředník.

Hydrobiologové testují i zábrany typu elektrických bariér.

Celou reportáž Jitky Cibulové Vokaté si můžete přehrát online nebos táhnout do svých počítačů a mobilů k pozdějšímu poslechu.