Pohnuté osudy jednoho z neslavnějších německých swingařů Heinze Wehnera se protnuly i s Čechami a orchestrem Karla Vlacha

26. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Karel Vlach

Plzeňský rodák Roman Blahník byl vskutku všestranný hudební skladatel. Na jeho kontě jsou orchestrální skladby, operety, hudba k populárním předválečným filmům, ale také jednotlivé písničky. Neposeda Bob je jedna z nich a doputovala až do Berlína, kde ji natočil v roce 1936 přední německý orchestr Heinze Wehnera.  

A otevírá v posledním únorovém pořadu V náladě swingu, potažmo jazzu příběh jednoho z nejslavnějších německých swingařů. A nebyl to jediný dotyk tohoto prominentního německého kapelníka z předválečné éry s českým hudebním prostředím.

Heinz Heinrich Wehner 

Rodák z Obstfeldu ve Vestfálsku Heinz Heinrich Wehner studoval konzervatoř v Hannoveru a vzbudil pozronost jako velmi talentovaný houslista a trumpetista. Už jako mladík byl nadchnut americkým jazzem a ve dvacátých letech založil trio, které pak rozšířil na oktet.  Jeho věhlas se postupně šířil hudebním Německem a velmi úspěšné byly například jeho koncerty v berlínském Europahausu.

Wehnerův oktet zaujal rovněž  velkou německou nahrávací společnost Telefunken, která mu nabídla možnost natočit pár skladeb. Ta první, historická se jmenovala White Jazz a za chviličku si ji budete moci poslechnout.  Stimulována rychlým zájmem posluchačů vzala firma Telefunken Heinze Wehnera pod svá křídla, a tak vznikl v Německu určitě proslulý Telefunken Swing Orchester doplněný o plejádou muzikantských es včetně klarinetisty a altsaxofonisty Herberta Müllera a trombonisty Willyho Berkinga. 

Telefunken Swing Orchester zářil v berlínském Paláci Delphi, jehož majitelka byla Wehnerovou manželkou, a i na jiných místech a vedle orchestru Švýcara Teddyho Stauffera patřil k nejpopulárnějším německým swingovým bandům na sklonku třicátých let. 

Vydala mnoho desek, ale slávu Lili Marleen se jí nikdy nepodařilo překonat

A renomovaný americký jazzový časopis DownBeat tenkrát napsal, že je nejlepší v nacistické říši. Musel se však vyrovnávat s velkými omezeními. Ta ještě zesílila v roce 1939, kdy říšský ministr propagandy Joseph Goebbels zakázal vysílat v rádiu taneční hudbu.

Na druhé straně  - swing měli mnozí mladí vojáci wehrmachtu ve velké oblibě, a tak byl v roce 1941 poslán Heinz Wehner se svou kapelou do Norska, aby tam dělal zábavu německým vojákům a také  doprovázel zpěvačku Lale Andersen, která vstoupila do dějin šansonem Lili Marleen. Za tři roky se ocitl v Praze, kde dokonce natočil jako zpěvák s orchestrem Karla Vlacha  v němčině pár písniček. Jako živý byl naposledy spatřen Heinz Wehner snad v Polsku  lednu roku 1945 a až třináct let poté byl prohlášen za mrtvého. 

Kenny Baker

Na pondělí, na první březnový den, připadá sté výročí narození důležitého swingového a jazzového anglického trumpetisty Kennyho Bakera. Pocházel z Withernsea v hrabství Yorkshire.  Už v sedmnácti si tvrdě vydělával na živobytí v dechové kapele. Za války sloužil v Královském letectvu a zároveň se mohl ve vojenském suknu věnovat i hudbě. Na začátku čtyřicátých let si mladý Kenny Baker vybudoval dobrou reputaci v londýnských jazzových klubech. Po válce se stal prvním trumpetistou ve vyhlášeném swingovém bandu Teda Heatha. V padesátých letech zformoval vlastní kapelu Baker´s Dozen a zároveň se stal velmi žádaným studiovým hudebníkem. 

Nahrával třeba s hvězdnými zpěváky Frankem Sinatrou, Petulou Clark nebo Tonym Bennettem. Pracoval pro vlivnou nahrávací společnost Parlophone, ale i pro BBC, a to jako pro radio, tak pro televizi.  V pozdějším věku byl trumpetista, kornetista i hráč na křídlovku Kenny Baker odpovědný za putovní show Best Of British Jazz, To nejlepší z britského jazzu a také odmítl zajímavou nabídku vést  po smrti legendárního swingaře Harryho Jamese jeho orchestr. 

Kenny Baker se vydal na věčnost 7. prosince roku 1999 ve věku 78 let.

autor: Jiří Kasal | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.