Po místech jihočeské zlaté horečky provází naučná stezka ze Stožic a Křepic

Jak to bylo tenkrát v Křepicích ve 20. letech se zlatou horečkou, popisuje podrobně publikace prácheňského nakladatelství Zlato na Prácheňsku od Jiřího Fröhlicha. Stalo se to v pátek 25. března roku 1927.

Toho dne vodňanský listonoš Václav Prošek roznášel jako obvykle po okolí poštu a když kráčel po soukromé vozové cestě odbočující z hlavní silnice do Stožic ke kruhové cihelně Vojtěcha Mareše, roztloukal zde Jan Novák z Libějovic kámen na štěrk. Uhodil přitom na větší kámen, ze kterého vypadly podivné žluté plíšky.

Listonoš jich vzal několik do města, kde je ukázal přednostovi pošty panu Erbanovi. V té době čekal na poště na složenku známý vlastivědný pracovník a katecheta Florián Fencl, který ihned rozpoznal jejich původ.

Okamžitě se vydal na místo nálezu, a přestože ho předjel na kole syn přednosty poštovního úřadu, ještě se mu podařilo nalézt několik kousků křemene se zlatými plíšky. Poštěstilo se to i dalším.

V roce 1927 Křepice zachvátila zlatá horečka|foto: Filip Černý

Ještě téhož dne a ve dnech následujících se sem valilo množství Vodňanských a ve víře snadného zbohatnutí přehrabovali kámen na silnici. Ze začátku občas něco našli, ale brzy se místo vyčerpalo.

V současnosti si zde můžete projít stezku s celkovou délkou přibližně osmi kilometrů. Vede převážně po vyasfaltovaných cestách. Okruh začíná v obci Stožice, provede vás po místní komunikaci na křižovatku, kde vpravo odbočuje směrem k osadě Křepice.

V Křepicích pokračuje na 640 metrů vysoký vrchol Svobodné hory a dále do osady Vodňanské Svobodné Hory. Tam je možné posedět u kapličky sv. Linharta a načerpat síly na závěrečnou část trasy naučné stezky, která se obloukem vrací zpět do výchozího bodu.