Petr Nikl rozehrál v kostelíku v Maříži vodní hladinu na velkém zrcadle

V Institutu Slavonice mohou diváci vidět fotografie Antonína Kratochvíla a jeho kolegů ze zákulisí tajných služeb a agentů, odsvěcený kostelík v nedaleké obci Maříž se zase výjimečně otevřel pro instalaci výtvarníka Petra Nikla Bludný rybář.

„Byl jsem vyzván, abych udělal výstavu v kostelíku. Ten je odsvěcený, proto jsem si tady mohl dovolit takovýto způsob hry, nicméně jsem se snažil napojit na ten prostor a na jeho paměť. Vznikla instalace, která rozehrává celý prostor,“ říká Petr Nikl.

Na podlaze je velké zrcadlo s vodní plochou, na které svítí reflektor. Osvětlená vodní hladina pak rozehrává strop kaple. „Když se ta voda nehýbe a nic ji nečeří, tak o ní nikdo neví. Chová jako zrcadlo. Lidé tu ale mohou sami tu vodu čeřit, je na nich, jakou impresi vytvoří,“ popisuje výtvarník.

Součástí výstavy jsou také fotografie v bočních oknech kaple a před oltářem. Jeden snímek zachycuje Petra Nikla v San Francisku, jak má na sobě mořské řasy vyplavené z Pacifiku, na jiném sedí umělec před zamrzlým mlýnem na pražské Čertovce. „Jsou to takové scénické obrazy, tady mě navíc zajímalo, co udělají s tím efektem vitráže,“ doplňuje Petr Nikl.

V mařížském kostelíku se podle svých slov cítí velmi příjemně. „Tak to bývá v prostorech, které jsou postaveny duchovně. Já nejsem věřící člověk, ale působí na mě ta akustická a světelná mocnost toho, že tady jsme vlastně v přírodě a pak člověk vstoupí do kaple, do úplně zvláštního koncentrovaného světa, ve kterém se může zanořit do svých představ,“ komentuje.