Páteční Noční linka: Jak psát kroniky, paměti?
Jak by měly být zaznamenané události, které jsme prožili? Jsou kroniky psané objektivně? Je v nich dost informací, které budou stačit k tomu, aby naši potomci pochopili, jak jsme žili? Co by se podle vás do pamětí obcí, měst psát mělo a co naopak ne? Jsou nějaké zápisky omezené kvůli GDPR?
Má smysl zaznamenat paměti tradičně perem do knihy? Co si myslíte o elektronických kronikách? Píšete vy sami kroniku, jak se to dělá? Máte rodinné nebo osobní paměti? Co si vy sami zapisujete?
„Kdo nezná minulost, nikdy nezvládne budoucnost.” To je citát německého historika 20. století Golo Manna, Winston Churchill zase řekl: „Národ, který zapomene svou minulost, nemá žádnou budoucnost.”
Lidé odjakživa nejdřív kreslili, malovali, různě znázorňovali a později i popisovali to, co prožili. Časem to bylo a je hlavně za účelem zachování povědomí o různých událostech. Jak ale k takovému zapisování přistupovat? Jaká je ta nejobjektivnější cesta?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
