Paralympijská medaile jako třešnička na dortu
Je olympijským vítězem, vícenásobným mistrem světa i pokořitelem světových rekordů v paraplavání. Sudičky mu přitom do života nadělily těžký handicap. Náš krajan Arnošt Petráček ho překonává s úsměvem a s úspěchem...
Písecký rodák, jedenatřicetiletý Arnošt Petráček, se narodil s postižením rukou i nohou. Přesto se na ně postavil a navíc s nimi i velmi úspěšně závodí. Patří k absolutní světové špičce v paraplavání. Mladý muž, který trénuje v Českých Budějovicích, má zlatou paralympijskou medaili ze závodu na 50m znak z Rio de Janeira, stříbrnou z loňské paralympiády v Tokiu, má na kontě pět světových a osm evropských rekordů. Je mistrem světa na trati 50m motýlek a čerstvě i 50m znak. Za největší životní zážitek ovšem považuje ono olympijské vítězství. Paralympiády už absolvoval čtyři a na jednu až dvě se ještě chystá.
Jak vzpomíná na ty, které už zažil?
„Každá paralympiáda byla výjimečná. Ať už Peking, Londýn, Rio nebo Tokio. Nejen, že jsem si je užil, ale nasbíral jsem spoustu nových zkušenosí a zážitků, ať pozitivních, tak negativních. Je to dobrá lekce do života, škola v tom, jak přemýšlet i v osobním životě. Člověk zkrátka začne vnímat svět trochu jinak.“
V Londýně se Arnyho Petráčka okouzlilo, jak se k němu a jeho paralympijským kolegům většinová společnost chovala: „Oni nás brali jako rovnocenné sportovce, žádnou podskupinu olympiády. Vítali nás, chtěli se s námi fotit, jednali s námi jako rovný s rovným. To člověka motivuje nejen ke sportu, ale i k životnímu postoji.“ Parasportovci včetně Arnošta Petráčka v Londýně pocítili, že si jich lidé váží. „I v České republice už nás zdravá společnost začíná vnímat jako rovnocenné partnery. Za to jsem strašně rád,“ dodává.
V Pekingu v roce 2008 byl jihočeský paraplavec benjamínkem výpravy: „Tam jsem nevěděl, která bije, to byla prostě první zkušenost na velkých závodech,“ směje se. „Co se týče Londýna, tak to bylo ono objevování jiného světa. A Rio, to je nejkrásnější vzpomínka na paralympijské zlato a na to, že tam jako turisté jeli i rodiče, takže mi fandili na tribuně a mohli ten velký úspěch prožít se mnou společně.“
Tokio, to byla kapitola sama pro sebe: „Tokio byla velká lekce do života, že se může stát cokoli. Bylo v době covidu, takže zase úplně jiný styl paralympiády,“ poznamenává Arny k největšímu sportovnímu svátku, který byl odložen o rok, bez diváků, s rouškami a s přísnými kontrolami. „Naopak nás to hodně posílilo, že nás nesmí nic zaskočit. Zvládli jsme to celá výprava,“ vzpomíná.
Česká paralympijská výprava na hrách v Tokiu v roce 2021 neměla žádného pozitivně testovaného člena, nikdo nemusel do karantény a všichni se mohli naplno věnovat svým sportům. Arnošt Petráček vybojoval stříbrnou medaili na znakařské padesátce. „My jsme měli jeden velký cíl, a to ve zdraví se dostat do paralympijské vesnice. A to jsme oslavili! Že to cinklo, to už byla jen taková třešnička na dortu,“ směje se nazávěr.
Celý rozhovor s inspirativní sportovní osobností, paraplavcem Arnoštem Petráčkem, si můžete pustit ze záznamu zde...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.