Orchideje, to nejsou jen Phalaenopsis. Poradíme, jak pěstovat i jiné druhy
Orchideje jsou patrně nejrozmanitější a nejbohatší čeledí z říše rostlin. Ve volné přírodě rostou ve všech klimatických pásmech, od subarktické tundry až po deštný prales. Vyskytuje se více než 20 tisíc druhů, ale přesně je asi nikdy nikdo nespočítá.
Na svědomí to má jedna zvláštní schopnost orchidejí. Snadno se mezi sebou kříží, takže nové tvary a barvy nevznikají jenom ve specializovaných zahradnických firmách, ale také ve volné přírodě celého světa. A některé druhy také spontánně zanikají, takže jejich přesná evidence je nad lidské síly.
Když se u nás vysloví slovo orchidej, velmi často je to synonymum pro Phalaenopsis neboli mourovec. Technologie pěstování tohoto druhu je tak propracovaná, že právě tyto orchideje patří z celého sortimentu k těm nejdostupnějším.
Neznamená to ovšem, že by nestálo za to pokusit se pěstovat i jiné druhy. Koncem zimy mnoho krásných orchidejí přichází do svého nejlepšího období, kdy je vyzdobí nádherné květy. Rozmanitost orchidejí je ale tak neuvěřitelná, že nabídnout jednoduchý návod na pěstování všech prakticky není možné.
Prvním velmi důležitým kritériem je znalost způsobu jejich růstu. Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že do jedné skupiny patří rostliny rostoucí v půdě - těm se říká pozemní neboli terestrické. Do druhé skupiny patří druhy, které ve svém přirozeném prostředí rostou přichycené na větvích a kmenech stromů nebo na prudkých skálách obrostlých mechem - tyto rostliny se nazývají epifytické.
Rozlišovat terestrické a epifytické druhy je důležité zejména kvůli pěstitelskému substrátu. Epifytické druhy vyžadují velmi vzdušný substrát, který obvykle tvoří hrubá borová kůra, někdy s přídavkem mechu rašeliníku. Terestrické druhy orchidejí rostou obvykle ve vzdušných substrátech, kde kromě kůry může být rašeliník, molitan, polystyren, pemza, hrubá vláknitá rašelina nebo jemnější drcená rašelina.
Malý přehled nejběžnějších rodů orchidejí
Cymbidium. Člunovce jsou pozemní orchideje, které mohou vytvářet až jeden metr dlouhá soukvětí. Květy jsou velmi trvanlivé a objevují se hlavně od konce podzimu do začátku jara. Potřebují nižší teploty v zimním období. Během vegetace vyžadují střídání vyšších denních a nižších nočních teplot. Vyhovuje jim letnění a silné proudění vzduchu.
Miltonia a Miltoniopsis. Epifytické orchideje původem z jižní Ameriky. Vyžadují dostatek rozptýleného světla, přímé sluneční světlo vážně poškozuje zejména mladé listy. Substrát se má udržovat stále vlhký, ale nadbytečná voda musí vždy snadno odtéct. V období vegetace se doporučuje hnojit jednou za dva týdny. Mají rádi vysokou vlhkost vzduchu.
Paphiopedilum. Pantoflíček, bohatá skupina orchidejí, která zahrnuje teplomilné i chladnomilné druhy. Pocházejí z Indie, Filipín a Nové Guineje. Ve většině případů platí, že odrůdy se skvrnitými listy jsou o něco náročnější na teplotu. Odrůdy s čistě zelenými listy se pěstují v chladnějším prostředí. Umění pěstování pantoflíčků spočívá hlavně v zálivce. Vyžadují trvale vlhký substrát, nesmí být však přemokřený. Zalévá se hlavně ráno, aby do večera listy zůstaly zcela suché. Potřebuje polostín a vyšší vlhkost vzduchu.
Cattleya. Obrovská skupina orchidejí s množstvím mezidruhových i mezirodových kříženců. Ve většině případů vyžadují polostín, dostatečný pohyb vzduchu a vysokou vlhkost vzduchu. Od začátku jara do konce léta by substrát nikdy neměl vyschnout. V tomto období se hnojí ve dvoutýdenních intervalech, v zimě se zálivka omezí a hnojení se zastaví.
Dendrobium. Velmi rozmanitá skupina čítající více než tisíc druhů. Pochází ze široké oblasti od Himalájí, přes Novou Guineu až po Polynésii. Původ dendrobia rozhoduje i o způsobu pěstování, které je v případě jednotlivých skupin odlišné. Snad jedinou univerzálně použitelnou radou je doporučení pěstovat tento rod orchidejí v menších nádobách.
Vanda. Charakteristický rod, rostliny se často pěstují zavěšené volně v prostoru zcela bez půdy. Vyžadují hodně světla, ale nesmí být příliš intenzivní. Podle aktuální teploty se zalévá jednou až třikrát týdně formou namočení celé rostliny do vody na dobu kolem 30 minut. Hnojit by se mělo přibližně jednou za měsíc.
Oncidium. Ve většině případů tyto orchideje vyžadují polostín a vyšší vlhkost vzduchu. Hnojí se ve dvoutýdenních intervalech od začátku jara do konce léta. Od září se jenom zalévají, aby prostor kolem kořenů zůstával mírně vlhký. Přesazují se jednou za dva až tři roky.
Poznámka: Vzhledem k obrovskému množství druhů a odrůd se výše zmíněné rady vztahují k většině běžně pěstovaných typů, ale nejsou zcela univerzální.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.