Opevňovací linii z roku 1938 je možné u Křenova vidět dodnes. Nahlédnout můžete i do útrob řopíku

„Já jsem bunkr koupil jednak proto, že bydlím naproti, jednak mi bylo líto, že tady chátrá bez užitku," říká Bohuslav Gruber s tím, že už šest let pečuje i o okolí bunkru. „Musel jsem místo kolem vybagrovat, zavést drenáž, odvodnit okolí a teď se snažím zrestaurovat i jeho vnitřek."

Díky tomu není problém bunkr navštívit, stačí u Bohuslava Grubera zazvonit. Pak si můžete prohlédnout i část stavby, kterou uvedl do podoby, jakou měla mít v roce 1938, tedy včetně osazení lafety na kulomet, odvětrávání a výdřevy.

„Jde o linii opevnění, kterou začal stát budovat na obranu republiky proti Hitlerovcům v roce 1938," přibližuje původ stavby historik a spisovatel Jan Cíglbauer. „Kolem Křenova se dodnes táhne linie několika bunkrů, které ale nejsou dostavěné. To už znemožnil zábor pohraničí hitlerovským Německem."

Křenovské bunkry představují lehké opevnění, takzvaný vzor 37. Byly to vlastně zmenšeniny velkých těžkých bunkrů. „Říkalo se jim řopíky, podle zkratky ŘOP odvozené od názvu Ředitelství opevňovacích prací," vysvětluje Jan Cíglbauer. Bunkry se podle něj budovaly podél celých hranic Československé republiky včetně několika vnitrozemských linií až po takzvanou vltavskou linii, což byla ideální přírodní překážka pro pěchotu i tanky.

Po záboru pohraničí navštívil Křenov i Adolf Hitler, aby si prohlédl místa, která Německo získalo. Němečtí vojáci se před ním chtěli předvést, a proto jeden z místních bunkrů doslova napěchovali výbušninou a odstřelili. Dodnes leží jeho horní část nedaleko původní stavby.

http://www.borovany36.estranky.cz/clanky/zajimavosti/horky-podzim-1938-v-ceskem-krumlove--za-bunkry-do-krenova.html