Ondřej Fibich vydává druhý svazek Klostermannových Vzpomínek na Šumavu

TIPY NA KNIHY

Cha Ťin: Čekání na Lina
Cha Ťin je původem čínský autor žijící v USA, kde je jako spisovatel velmi úspěšný. Právě román Čekání na Lina, který teď vydává už podruhé Knižní klub, mu získal světový věhlas. Milostný příběh se odehrává na rozhraní moderního světa a tradiční čínské společnosti, kde se manželské svazky neuzavírají z lásky, ale z rozhodnutí rodiny. Hlavní hrdina má ženu, kterou pro něj vybrali jiní, a také milenku, s níž touží žít.

Čekání na Lina (Cha Ťin)|foto: Knižní klub

Robert Šimůnek a Roman Lavička:Páni z Rožmberka 1250–1520
Nakladatelství Veduta vydalo knihu pro vážnější zájemce o historii. Jižní Čechy ve středověku představuje kniha nazvaná Páni z Rožmberka 1250–1520, kterou napsali Robert Šimůnek a Roman Lavička. Dočteme se zde o dějinách rodu a také nahlédneme do sociálních dějin pozdně středověkých Čech. Autoři usilovali o kulturněhistorický obraz dominia. Jde o fundované odborníky, knihu proto doplnili poznámkovým aparátem, seznamem pramenů a literatury a rejstříkem.

Páni z Rožmberka 1250–1520 (Robert Šimůnek a Roman Lavička)|foto: Nakladatelství Veduta

Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi
Nakladatelství Host v Brně vydává klasickou knihu bratří Mrštíků Rok na vsi s podtitulem Kronika moravské dědiny. Habrůvka je sice fiktivní ves, ale její život v průběhu kalendářního roku odpovídá skutečnému životu na moravském venkově. Kniha vznikala na počátku minulého století hlavně zásluhou Aloise Mrštíka, staršího z obou bratrů, který působil jako učitel na vesnické škole a dobře tento svérázný svět poznal. Jestli se dnešní čtenář do obsáhlé knihy začte, je otázka, ale může to alespoň zkusit. Vychází ve dvou svazcích v edici Vlastimila Válka.

Rok na vsi (Alois a Vilém Mrštíkové)|foto: Nakladatelství Host

Tomáš Sniegoň: Tváří v tvář Severu
Radioservis přichází s knížkou Tomáše Sniegoně Tváří v tvář Severu. Spolupracovník Českého rozhlasu ve Švédsku je vystudovaný historik, a proto jsou jeho fejetony zaměřeny nejen na bezprostřední reflexi a cestovatelské dojmy, ale najdeme tu i leccos zajímavého z historie a setkáme se s mnoha zajímavými lidmi : navštívíme Grónsko, Špicberky a další místa, kam se asi ve skutečnosti vypraví jen málokdo z nás. Knihu doplňují i barevné fotografie.

Tváří v tvář Severu (Tomáš Sniegoň)|foto: Radioservis

Bára Dlouhá, Martina Komárková: Tarbíci a Marabu
Nakonec něco pro děti: komiksy inspirované televizními večerníčky. Příběhy z africké savany nabízejí setkání s mnoha exotickými zvířaty a také dobrodružství dvou podnikavých hlavních hrdinů, kteří na svých cestách nacházejí nové kamarády. Vydává ČT.

Tarbíci a Marabu (Bára Dlouhá, Martina Komárková)|foto: Česká televize

RECENZE Mileny Marešové

Helle Helle, Na dně, Paseka, Praha-Litomyšl 2012, překlad: Helena Březinová.
Od autorů tzv. severských literatur čtenář v našich končinách obvykle očekává ponuré kulisy a tematiku spíš depresivní, nebo alespoň temně melancholickou. Mohlo by se zdát, že kniha dánské spisovatelky Helle Helle, s názvem Na dně, takovou „zavedenou“ představu jen potvrdí. Naštěstí se ale právě u této autorky ukazuje, že to není stoprocentní pravda. A i když jde o existenciální námět, zásluhou spisovatelčina specifického stylu, je zřejmé, že i takové vyprávění může být pojato jasně, poutavě a důvtipně.

Na dně (Helle Helle)|foto: paseka.cz

Hledám místo, kde bych si mohla pěkně poplakat, říká v první větě vypravěčka, 42letá spisovatelka, která vystoupí z autobusu na pobřeží jednoho z dánských ostrovů. Tam ji objeví a před blížícím se orkánem zachrání John a Půťa, manželé z domku bez předzahrádky, zato s dobře fungujícími kamny a dostatečně zásobenou spíží. Bente, jak si spisovatelku svérázný pár pojmenuje, u nich najde azyl a manželé ji zcela přirozeně „adoptují“ do svého života. A tak Bente poznává jejich příbuzné a přátele, pomáhá jim obstarávat běžné domácí úkoly, a když má John nehodu a leží v nemocnici, Bente se několik dnů sama stará o dům, o psy i nemohoucí sousedku, protože Půťa zůstane s manželem. Všechno je tak obyčejné a přirozené. Trochu naivní, ale upřímná manželská dvojice, bodrý Půtin bratr Ibouš, který je Bentinou přítomností evidentně okouzlen. Denní záležitosti se náhle stávají záchytným bodem, za kterým jako by se ostatní problémy ztrácely. Upřímnost mezilidských vztahů působí velmi blahodárně, i když v závěru knihy je zřejmé, že žádný problém se jen tak sám od sebe nevyřeší, ani to, o čem se nemluví, samo nezmizí.

Právě prostota a střídmost jsou charakteristickými rysy próz spisovatelky Helle Helle. Jakýsi výrazový minimalismus, naskicovaná přímořská krajina, deštivé počasí, šeď, v níž není čeho se zachytit. To je autorčino gesto – píše úsporně – ale právě za touto průsvitnou texturou si uvědomujeme obsah pocitů raněného lidského nitra.

V Bentině minulosti, nebo lépe řečeno – Bente stále v sobě nese jakousi existenciální krizi, to je zřejmé ze vzpomínkových pasáží, kdy ji potkáváme neschopnou psát a starat se o rodinu, schovanou za zataženými závěsy. Ale také u manželů, Johna a Půti, kteří se zdají být spokojeni ve svém malém domácím světě, jsou temné chvíle, tragické zážitky zanechávající stopy na duši.

Helle Helle své postavy neanalyzuje, pouze naznačí, připomene. Uvede na cestu, aby bylo zřejmé, že vytěsnění nepříjemných zážitků a vzpomínek není zcela možné, a zároveň, že nikdo není svébytný ostrov bez kontaktů a konotací k osudům a prožitkům dalších lidí.

V té náznakovosti se spisovatelka projevuje jako věrohodná pokračovatelka niterně drásavých ibsenovských dramat. Jejím pozitivem je fakt, že právě málomluvností dokáže vše zpodobnit tak výstižně.
Na dně je próza o životních křižovatkách, trápení, o vztazích a rozhodnutích. Je to kniha o detailech a zdánlivých malichernostech, které tak rádi přehlížíme, a jež jsou v životě a pro přežití tolik podstatné.

TIP Z REGIONU

Strakonický básník, prozaik, antikvář a nakladatel Ondřej Fibich vydává teď druhý svazek Klostermannových Vzpomínek na Šumavu. Kniha má podtitul Sbírka rozptýlených pamětí.

Vzpomínky na Šumavu (Karel Klostermann).jpg|foto: Nakladatelství Ondřeje Fibicha

NÁŠ HOST

Dagmar Blümlová vydala knihu Jan Peisker – O sobě a o našich předcích, v níž představují málo známého českého historika.

Jan Peisker – O sobě a o našich předcích|foto: Nová tiskárna Pelhřimov

SOUTĚŽ

Správná odpověď: Román Konec starých časů od Vladislava Vančury se odehrává na zámku Kratochvíle
Výherci: J. Baštýřová, E. Holejšovská, M. Kočová, M. Maroušková, Z. Mikešová, A. Podlahová
Nová hádanka: 4. června oslaví americký spisovatel 75.narozeniny. Hádanka tak trochu počítá s tím, že jeho dílo znáte. Pak určitě víte, kde se Robert Fulghum naučil těmto zásadám – vybírám alespoň některé z těch nejdůležitějších: O všechno se rozděl; hraj fér; nikoho nebij; uklízej po sobě; neber si nic, co ti nepatří; když někomu ublížíš, řekni promiň; žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj; každý den odpoledne si zdřímni! Krásné zásady! Kde se je naučil Robert Fulghum?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.