Odborníci představí v Táboře knihu o Jistebnickém kancionálu

Takzvaná kritická edice díla obsahuje kapitoly o okolnostech nálezu památky, snaží se zodpovědět i otázky okolo vzniku kancionálu a jeho autorství. Vytištění vydání stálo podle Smrčky přes 100.000 korun, hodnota náročné práce, která mu předcházela, se ale podle něj vyčíslit nedá a zahrnuje mnoho hodin takřka dobrovolnického úsilí. Na publikaci se podíleli mimo jiné odborníci na literaturu středověku Anežka Vidmanová a Jaroslav Kolár či muzikoložka Hana Vlhová-Wörnerová. Jistebnický kancionál je podle Smrčky především prvním svědectvím o liturgii české reformace přeloženým do češtiny. Poprvé zachycuje národní jazyk v bohoslužbě. Dříve byla liturgie pouze v latině, kancionál je zároveň prvním pokusem o praktické používání při bohoslužbách. "Má význam pro dějiny reformace obecně, a to zajímá samozřejmě i Američany," uvedl Smrčka.

Husitské muzeum přímo na vydání nespolupracovalo. Teď se společně s vedením Tábora a Společností pro zachování husitských památek alespoň podílí na jeho prezentaci. Dílo autoři slavnostně představí 9. dubna v gotickém sále táborské radnice. Přednášet o něm budou kromě autorů také odborníci z Univerzity Karlovy. Akci doprovodí výstava Jistebnický kancionál pro 3. tisíciletí.

Jistebnický kancionál je jednou z nejvýznamnějších památek hudební a literární kultury husitského hnutí. Sborník duchovních a liturgických zpěvů byl objeven roku 1872 na faře v Jistebnici. Národní kulturní památka vznikla zřejmě roku 1420 a dnes je uložena v knihovně Národního muzea. Obsahuje písně Ktož jsú boží bojovníci nebo Povstaň povstaň, veliké město pražské či Jezu Kriste, štědrý kněže, které jsou považovány za husitské hymny.