Obyvatelé Českokrumlovska protestují proti trase železničního koridoru

Podoba železniční trati z Českých Budějovic k hranici s Rakouskem je nyní ve stadiu vyhledávací studie, kterou budou zastupitelé kraje projednávat jako podklad k územnímu plánu. Konkrétnější obrysy má IV. železniční koridor v úseku z Prahy do Budějovic, jehož dostavba se plánuje na rok 2016, teprve pak připadá v úvahu pokračování směrem na jih. Obcím na Českokrumlovsku se nelíbí, že vyhledávací studie doporučuje trasu přes Český Krumlov. "Přitom je dražší a vede hůře přístupným terénem, takže bude nutná stavba několika mostů a tunelů," řekl ČTK starosta Přídolí Milan Bohdal. Tato obec s více než 500 obyvateli protest iniciovala, protože leží poblíž Českého Krumlova a stavba by ji bezprostředně zasáhla. Podobné obavy má například Rožmitál na Šumavě. "Přineslo by to devastaci spodní části naší obce," řekla starostka Božena Dobrovodská. K protestu se připojilo i dalších deset měst a obcí, kterých se týkají takzvané českokrumlovské a kaplické varianty budoucí trati. Vadí jim, že trasa přes Český Krumlov výrazně naruší krajinu, zejména kaňonovité údolí Vltavy se zalesněnými svahy, a bude třeba pokácet mnoho stromů. Upozorňují i na to, že koridor přes Český Krumlov by měl být dražší než přes Kaplici. "Rozdíl je asi deset miliard korun," řekl místostarosta Přídolí Jiří Štěpánek.

Naopak Kaplice a okolní obce by výstavbu koridoru uvítaly, podle nich by bylo nejvhodnější využít trasu, kudy vede současná železnice. Lepší dopravní spojení by se jim hodilo, logiku spatřují i v tom, že trať Kaplickem navazuje na tradiční obchodní stezky a vede rovinatějším terénem, takže by stavba nebyla tak náročná.

Vedoucí manažer projektu vyhledávací studie koridoru Ivan Študlar ČTK řekl, že pro trasu koridoru z Českých Budějovic k hranici existuje devět variant. Čtyři z nich vedou přes Český Krumlov, výhodou je podle Študlara především výrazné zlepšení železničního spojení do tohoto města. "Dnes jede vlak z Budějovic do Krumlova hodinu, pak by to bylo 15 až 17 minut. Výhodou by bylo hlavně rychlé spojení Českého Krumlova s Prahou a rakouským Lincem a také zrychlení dopravy z Budějovic do oblasti Lipenského jezera," uvedl Študlar. Předběžný odhad nákladů na trasu z Budějovic na jih činí 20 miliard až 25 miliard korun, rozdíl mezi krumlovskými a kaplickými variantami ale zatím podle Študlara nelze upřesnit. "Českokrumlovská vychází o něco dráž, protože je třeba dvojí přemostění Vltavy," řekl.