Objev českobudějovických vědců otiskl prestižní časopis Nature

Dosud se o močovinové dráze informovalo jako o běžně přítomné jen u živočichů. Přelomový poznatek jim právě ve čtvrtek zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature.

K výsledku z letitého výzkumu Miroslav Oborník z Parazitologického ústavu v Českých Budějovicích vysvětlil: „Naznačuje to důvod, proč jsou rosivky v mořích tak úspěšné. Jsou schopny v případě, že byly dlouho bez dusíku a dostanou se k jeho zdroji, tento zdroj rychle a efektivně využít. Zároveň to má další konsekvence, například evoluční - naznačuje to, že celá skupina řas dnes označovaná chromalveolata není blízce příbuzná kytkám, jak se do teď všichni domnívali, ale že spíše sdílí společný původ s živočichy, protože mají společnou metabolickou dráhu.“

Objev močovinové dráhy u mořských řas rozsivek představuje v historii Parazitologického ústavu v Českých Budějovicích už třetí publikaci, zveřejněnou prestižním vědeckým časopisem Nature.

Ředitel specializovaného pracoviště Tomáš Scholz tedy neskrýval potěšení: „Samozřejmě, že když máte článek v Nature nebo Science, tak patříte do první ligy. V české vědě je to bohužel stále spíše výjimka než pravidlo. Když studujeme parazity, tak velmi často je pro nás téměř nemožné publikovat v takto prestižních časopisech. Když se dělá tzv. taxonomie - popis jednotlivých druhů parazitů, tak se většinou dostanete do časopisů i impaktem 1 až 2. Během dvouletého období každý článek byl vědeckou komunitou citován přibližně dvakrát, zatímco impakt faktor Nature nebo Science je mezi 28 a 32. Je to opravdu o něčem jiném.“

Miroslav Oborník z Biologického centra v Českých Budějovicích na výsledky své laboratoře upozornil v prestižním časopisu Nature už před třemi lety. Zveřejnil totiž článek, ve kterém společně s kolegy ze zahraničí popisovali předka parazitických prvoků jako předchůdce dnešní malárie.