V pátek 25. května začalo v celé Evropské unii platit nové nařízení o ochraně osobních údajů, které je známé pod zkratkou GDPR. Týká se všech, kteří elektronicky zpracovávají osobní údaje.
Nejvíc dopadá na státní správu, obce, ale i nemocnice. Vyrovnat se s ním musí i nestátní zdravotnická zařízení.
Platí to například pro Lymfocentrum v Českých Budějovicích, které má pět zaměstnanců a do roka ošetří několik stovek pacientů a klientů. Spadá do nejpřísnější kategorie ochrany osobních údajů podle GDPR.
Nestátní zdravotnické zařízení funguje jako ambulance komplexní léčby lymfatického otoku. Opatření, která musí centrum v souvislosti se zaváděním nového nařízení Evropské unie udělat, stojí čas i peníze.
„Ve zdravotnictví jsme zvyklí pracovat s citlivými údaji a dodržujeme ochranu osobních údajů v běžném každodenním provozu. Nás víceméně čeká především písemné zpracování těchto zásad a některá technická a bezpečnostní patření, především dobře nastavené IT moduly,“ říká jedna z jednatelek českobudějovického lymfocentra Jana Dörnerová.
Třída F1 označuje vysoké riziko úniku či zneužití osobních údajů. „Zaprvé se to týká pacientů, zdravotní dokumentaci musíme vést z nařízení ministerstva zdravotnictví, zadruhé se to týká klientů, kteří si u nás lymfodrenáže platí sami, na ty se vztahují jiné podmínky, zatřetí se GDPR týká zaměstnanců, především vedení dokumentace o nich,“ dodává Jana Dörnerová.
Celkem 70 milionů korun bude stát nové dětské oddělení táborské nemocnice. Specializované pracoviště vznikne nástavbou na pavilonu akutní medicíny. Malí pacienti se mají do nového přestěhovat ještě letos před vánočními svátky.
Centrum také musí zvýšit softwarové zabezpečení pomocí lepších antivirů a dalšího programového vybavení. Každý zaměstnanec musí dostat nové přístupové kódy a různá přístupová práva do programů. „Vzhledem k tomu, že se chystá i elektronická komunikace s pojišťovnami, musíme mít vyšší zabezpečení počítače, takže musíme rozšířit ochranné prvky,“ vysvětluje jednatelka.
Školení, e-audit i samotnou modernizaci počítačového vybavení platí lymfocentrum ze svých peněz. „Nyní už to deset tisíc přesahuje, ale celý audit ještě nemáme hotový, takže přesnou částku nevíme,“ doplňuje.
Za třináct let fungování se už českobudějovické lymfocentrum muselo několikrát vyrovnat se změnou legislativy a administrativa narůstá.
