Věra Hlaváčková: Jak se točí film
Mnozí si představují, že natáčení celovečerního filmu je jenom zábava – spousta srandy, zajímavých lidí a dobrodružství. Realita je samozřejmě trochu jiná. Filmování je totiž pěkná dřina.
Většinou vstáváte kolem páté ráno, protože v 5:30 už vás čekají v kostymérně a na mejkapu. Cestou tam na vás vychrlí, co se dnes točí, jaké jsou od včerejška změny, dostáváte další instrukce.
A pak čekáte. Nevíte, jak dlouho, takže se chvíli učíte text, chvíli lelkujete, chvíli si povídáte s někým, kdo taky čeká, a uplyne klidně i devět hodin.
Když se zavelí na plac, jste už pěkně unavení a teprve přijde ta chvíle, kdy máte podat skvělý výkon, nedělat chyby, zopakovat všechno přesně do detailu nejmíň pětkrát až desetkrát podle záběrů kamery, a to většinou natáčecí den trvá dvanáct hodin.
Štáb, který je neustále na place, si odpočine jen při obědové pauze a jsou to profíci, kteří si nezaslouží, aby se něco vracelo kvůli vaší chybě. Pro herce je to tlak a stres.
Točím teď třetí díl filmu Vyšehrad a tam je naštěstí skvělá parta lidí, takže je to příjemné, ale co nás letos potrápilo, bylo počasí.
Obdivuji své kolegy, kteří byli celý den na hřišti, hráli fotbal při 38 stupních, ještě na ně svítily halogeny a divím se, že nikdo nezkolaboval. Lidi vydrží hodně, ale některé materiály ne.
Lukáš Vaculík stál půl hodiny na stadionu, na umělé trávě a po prvním záběru udělal krok do stínu a obě podrážky jeho bot zůstaly ležet na zemi. Asi se na nich rozpustilo lepidlo neb jsme to změřili a umělý trávník měl 61 stupňů Celsia.
Až se budete zase někdy koukat na nějaký film, věřte, že je za ním pořádná porce práce, času a potu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.