Králíci plemene Polish jsou „cíťové“. Se správným parťákem se ale naučí všechno, říká chovatelka

„Polish králíci mají blízko k zajícům, jsou malí, ale mají delší nožky, nejsou tak baculatí, uši jim stojí, nelétají všude kolem jako u beránků. Charakteristické pro ně je, že jsou hodně citliví, vnímaví, občas plaší, vyžadují spoustu trpělivosti,“ popisuje chovatelka Ivana Rollingerová.

Se svým zakrslým zaječím králíkem Harrym se už zhruba dva roky věnuje králičímu hopu. „To je disciplína, kde králíci skáčou přes překážky. Polish králíci jsou trochu specifičtí tím, že potřebují pořádné pouto se svým vodičem a spoustu trpělivosti. Tak to bylo i u Harryho, ale po dlouhém trénování je z něj skutečně spolehlivý parťák,“ vypráví.

Králíci plemene Polish jsou podle ní učenliví, ale potřebují správného společníka. „Když mají toho správného člověčího parťáka, tak se naučí úplně všechno. Harry měl předtím celkem dvě majitelky, se kterými tolik skákat nechtěl. Spolu jsme si ale sedli, vybudovali důvěru a teď si vede nejlíp z celého mého týmu,“ komentuje.

Chovatelka věří, že navzájem ladí jejich povahy. „Já jsem taková empatická, on je cíťa. Když vím, že nemá svůj den, vyhovím tomu, co zrovna potřebuje, a on to hodně ocení a pak mi to vrací na překážkách. Když člověk králíkovi porozumí, pracuje se s nimi,“ usmívá se.

Celý rozhovor s chovatelkou králíka plemene Polish Ivanou Rollingerovou si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata. Dále pořad nabídne informace o onemocnění štítné žlázy a také zamyšlení nad labutí písní a věrností.