Největší mechanický betlém na světě si o Vánocích přijdou prohlédnout tisíce lidí

Celý betlém uvádí do chodu jeden pohyb páčkou. „Já jsem teď provedla to, co dělal pan Krýza téměř šedesát let. On měl betlém uzpůsoben tak, že točil klikou a tou jednou klikou rozváděl pohyb do celé plochy. Tím pádem se betlém začal pohybovat,“ říká etnografka muzea Alexandra Zvonařová.

Tomáš Krýza se už ve svých devíti letech, když viděl betlém svého strýce na městské věži, rozhodl, že vytvoří také takový betlém. Plánoval, že jeho betlém bude mnohem hezčí a že bude pohyblivý. „Opravdu v nějakých osmnácti letech začal tvořit. Každý den po práci ve svém malém domečku tvořil a vždycky na Vánoce ukazoval místním, jaké pokroky udělal,“ doplňuje etnografka.

Jako první vytvořil svatou rodinu. Je to poznat, protože střední část betléma se svatou rodinou je nejméně pohyblivá. „Zajímavé je hlavně to, že se pokusil do betléma dát to, co viděl kolem sebe. Zobrazoval nejenom to, o čem četl nebo slyšel v kostele, ale udělal i krásnou městskou a vesnickou krajinu a spoustu zajímavých scének,“ připomíná Alexandra Zvonařová.

Její oblíbenou postavičkou je poustevník s bílou laňkou a kostlivcem. „To je taková hezká scénka, která mě vždycky baví a není na první pohled úplně patrná,“ říká.

Krýzovy jesličky si návštěvníci Muzea Jindřichoradecka mohou o Vánocích prohlédnout denně až do 6. ledna