Nad Českým Krumlovem jsou zbytky obřího kamenného bazénu. K čemu nádrž sloužila?

6. duben 2018
Česko – země neznámá , Česko - země neznámá

S jarem přichází nová turistická sezóna a také péče o zahrady a zahrádky. Však to znáte. Především ten nekonečný koloběh zalévání. Zajímalo by vás, jak si s ním poradili naši předkové? Třeba ti, kteří obhospodařovali zámeckou zahradu v Českém Krumlově?

Zámecká zahrada v Českém Krumlově má něco přes deset hektarů a navíc se rozprostírá na kopci. Jak se tam tedy voda dostane? „Máme štěstí, že se tímto problémem zabývali už zakladatelé zámecké zahrady, kteří kvůli tomu založili v její nejvyšší části rybník," říká českokrumlovský zámecký zahradník Jiří Olšan a dodává: „Do něj ovšem žádný potok nepřitéká, a tak si pomohli tím, že do něj svedli vodu potrubím z okolních kopců."

Tím vznikl potřebný rezervoár pro zavlažování rozsáhlého areálu, chov kaprů, ale i pro zásobování vodou tehdejších sedmi zahradních fontán. Jenomže ne vždy byly okolní lesy plné vláhy, a tak nechali postavit u takzvaného Ptačího hrádku speciální zařízení.

„Učenec Georgius Agricola sestavil svého času takzvaný mihadlový stroj, kterým se odčerpávala voda ze zatopených důlních šachet. Stejný princip byl použit i tady nad zámeckou zahradou," vysvětluje Jiří Olšan.

Se stavbou se začalo v roce 1730. Stroj začal oficiálně pracovat 19. listopadu roku 1731. Za dvacet čtyři hodin dokázal načerpat 1 700 hektolitrů vody. Unikátní systém vahadel, vodního kola, dopravníku a kamenných staveb pracoval osm let, než se porouchal. Pak už se ho nikdy opravit nepodařilo. Ovšem na tehdejší zázrak techniky se sjížděli dívat lidé ze širokého okolí.

Víc si o zavlažovacím systému můžete přečíst na informačních tabulích u jediné památky, která z celého unikátního komplexu zbyla - u velké kamenné ohrady.

Později tu vznikl velký kamenný bazén zapuštěný do země. A to je také to jediné, co z celé stavby do dnešních dnů zůstalo

Původně stávaly na svahu dvě mohutné kamenné věže, mezi kterými se táhly speciální konstrukce, jež čerpanou vodu z Chvalšinského potoka dopravovaly do asi padesátimetrové výšky. Původně se voda shromažďovala v nádrži na jedné z věží. Později tu vznikl velký kamenný bazén zapuštěný do země. A to jediné z celé stavby do dnešních dnů zůstalo.

Lidé už pak zapomněli na původní účel této nádrže, a tak se začalo tradovat, že to byla speciální ohrada pro chov divokých zvířat, zejména pak medvědů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.