Na Šumavě a v Bavorském lese přibylo tetřevů, ukázal průzkum

Tetřev hlušec.

Omezení vstupu návštěvníků v některých lokalitách Šumavy a Bavorského lesa kvůli tetřevům se vyplatilo. Tetřeví populace se rozrostla a v současnosti žije na území Šumavy 605 těchto ohrožených ptáků. Prokázal to přeshraniční průzkum.

Z dvouletého monitoringu vyplývá, že ideálním prostředím pro tetřeva je rozvrácený les po orkánu Kyrill. „Ani jsme to nečekali, upřímně řečeno. Po orkánu Kyrill, to znamená v roce 2007, jsme nechali 80 procent území přirozenému vývoji, což se mnohým lidem nelíbilo, ale ukázalo se, že to pro tu populaci tetřeva bylo největší štěstí, za tu dobu se zdvojnásobila,“ říká ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Pomohly nejen klidové zóny, ale také ukázněnost návštěvníků. „Tetřev hlušec je v období toku velice citlivý, další kritické období je při vyvádění kuřat a potom při zimování, kdy je jeho strategií co nejvíc ušetřit energii. Pokud neukázněný turista opustí cestu nebo lyžařskou trasu, na kterou je tetřev schopný si zvyknout, dochází k jeho plašení. Když ho takhle turista zvedne několikrát za den, je možné, že tetřev i uhyne,“ vysvětluje ornitolog parku Aleš Vondrka.

V Národním parku Bavorský les je 40 procent klidových zón na ochranu tetřeva. Při monitoringu se ukázalo, že strategie Bavorského lesa je správná. „Před 25 lety se populace v Národním parku Bavorský les odhadovala už jenom na pár jedinců. Byly obavy, že tetřev vymře, což se naštěstí nepotvrdilo tím úspěšným managementem,“ dodává ředitel parku Franz Leibl.

Umělá výsadba stromů na Šumavě není podle správců parku potřeba

Na Šumavě se postupně zalesňují holiny po okránu Kyril

Na Šumavě se postupně zalesňují holiny po orkánu Kyrill. Podle správy národního parku si příroda pomáhá sama a ve vyšších polohách není vůbec potřeba a ani efektivní stromky uměle vysazovat.

Na území Šumavy je klidových zón 13 procent. Podle ředitele parku by se to ale mohlo v budoucnu změnit. „Určitě dojde k nějakému přeskupení těch ploch. Řadu prvních zón úplně otevřeme a zase naopak některá území, která jsou i dnes těžko přístupná, bychom chtěli pro ochranu tetřeva rezervovat a vyhlásit tam klidové území,“ uvádí.

„Nechceme rušit žádné turistické cesty. Rádi bychom dosáhli toho, abychom mohli otevřít cestu na Modrý sloup, ale podmínka je vytvořit dostatečně komfortní prostředí tetřevovi,“ doplňuje Pavel Hubený.

Novou podobu klidových zón na ochranu tetřeva hlušce schválí ministerstvo životního prostředí do konce příštího roku.

Spustit audio

Související