Moravští mistři skláři Ladislav Breznický a Pavel Horák
Když se řekne sklo, každý si představí severní Čechy, ale jedny z nejdéle fungujících skláren na našem území jsou paradoxně na Moravě. Tu nejstarší založil v roce 1794 ji uprostřed hlubokých bukových lesů Bílých Karpat pod Velkou Javořinou kníže Alois I. z Lichtenštejna.
Postavil ji na nalezišti kvalitního sklářského písku a poté, co sklárnu převzala rakouská rodina Zahnových, začala vyrábět jemné křištálové sklo zdobené broušením a rytím.
V roce 1894 sklárna začíná používat místní název Květná neboli Blumenbach a toto jméno se brzy stalo velmi vyhledávaným. Dalo za vznik početným generacím sklářů z Květné a jedním z posledních, který si malou huť se svými syny vybudoval doma, je Ladislav Breznický. A se stejnou vášní, s jakou vyrábí sklo, se věnuje i folklóru.
Putování za sklem v Květné na jihovýchodě Moravy doprovodí Jožka Černý, Světlovan z Bojkovic a BROLN s Vlastou Grycovou, která rovněž pracovala ve sklárnách v Květné jako malérečka.
Stejně zajímavou sklářskou historii má i obec Karolinka na Valašsku, kde sklářskou huť založil v roce 1861 židovský sklář Salomon reich a pojmenoval ji po své nevlastní matce. Také v Karolince se narodily celé generace sklářů a především mistři brusiči. Ovšem jeden jediný pokračuje v tradici broušení skla archaickými metodami s kotouči a bez použití chemikálií: Pavel Horák. Je laureátem titulu „Nositel tradice lidového řemesla“ a pracovat se sklem se naučil od otce a sklářskou školu pak sám také vystudoval.
Jeho talent ho přivedl až do USA, do dílny na newyorském Manhattanu, ale láska k Valašsku zvítězila a po letech se rozhodl vrátit zpět do Karolinky. I do jeho dílny se vypravila Markéta Ševčíková, za zvuku krásných valašských písní v podání CM Jasénka ze Vsetína.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
