Masopustní masky v Zákupech
Masopust se neobejde bez karnevalů a maškarních rejů a ty se zase neobejdou bez masek. Proč měli lidé potřebu měnit identitu a převlékat se za někoho jiného právě v tomto období?
Jak masky vznikaly a co skrytě i otevřeně symbolizovaly? A jak je možné, že jedny z nejstarších a nejproslulejších masopustních masek se dodneška ručně vyrábějí u nás - v Zákupech na Českolipsku?
Zákupské masky jsou známé po celé Evropě a jsou vizuálně nezaměnitelné – charakteristické jsou pro ně obří nasazovací hlavy zvířat i lidí a precizní řemeslná práce. Jsou totiž celé ze speciálně tuženého, ve formách modelovaného papíru a ručně malované.
Jejich výrobu zavedl v Zákupech v roce 1884 sudetský Němec Eduard Held, a přestože jeho rodina žila po celou dobu s Čechy v přátelství a souladu, byl po roce 1945 vyhnán. Jeho dědictví ale v Zákupech zůstalo a dnes o něj pečuje Zdeněk Rydygr se svými spolupracovníky, kteří nejen masky podle starých forem i postupů vyrábějí, ale navíc otevřeli i muzeum Eduarda Helda.
Za zvuků masopustních písní v podání souborů Musica Bohemica, Úsvit, Konrádyho dudácké muziky a Hradišťanu se do něj vypravila Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
