Malé obce se obávají, že nařízení GDPR paralyzuje činnost úřadů

27. květen 2018 09:35

V pátek 25. května začalo platit nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných.

S novým předpisem se musí vypořádat i obce, včetně těch nejmenších. Starostové se obávají, že to v krajním případě může paralyzovat činnost úřadů.

„Každá obec má jednoho dva občany, kteří dokáží vytěžovat práci obecního úřadu. Teď ti občané získají další možnosti, jak to dělat,“ říká k GDPR starosta Bělče na Táborsku Stanislav Šmejkal.

„Máme tu skříně plné dokumentů, teď přijde František Macháček a řekne, že chce vědět, co o něm evidujeme. Vzhledem k tomu, že já jsem tady necelých osm let, tak zhruba tuším, co jsme s Františkem Macháčkem řešili za tuto dobu, ale vůbec netuším, co se řešilo předchozích patnáct let. Pak tady budu sedět a procházet šanon za šanonem,“ popisuje jedno z možných úskalí.

Nařízení o ochraně osobních údajů pro radnice znamená i další finanční náklady, protože musí mít takzvaného pověřence, tedy osobu, která bude garantem správného nakládání s osobními údaji.

„My jsme vypsali poptávku na pověřence, dostali jsme dvě nabídky, ale zdá se nám, že jsou cenově neadekvátní, chtějí hodně peněz. Takže teď řešíme variantu, že bychom to dělali vlastními silami,“ komentuje starosta Bechyně Pavel Houdek.

Podobnou zkušenost mají i v Bělči. „Teď se kolem toho vyrojil obrovský byznys. Pověřence dělá kde kdo, nabízejí nám za vysoké částky například zpracování vstupní analýzy a v podstatě je to blábol, který stejně nikdo číst nebude, minimálně nikdo z našich 200 obyvatel, protože prostě stodvacetistránkový dokument o ochraně osobních údajů si soudný člověk nepřečte,“ dodává Stanislav Šmejkal.

Podle ministerstva vnitra má nařízení o ochraně osobních údajů zajistit, aby se o lidech sbíraly jenom údaje, které jsou nezbytné, a aby lidé měli víc možností, jak chránit své soukromí.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio

Související