„Lovu zdar!“ „Lovčí dík!“ zní z lesa. K mysliveckým honům patří řada rituálů

Myslivecký hon slavnostně zahájí trubači troubením a také zpěvem  písně začínající slovy: „Vítáme vás“
Myslivecký hon slavnostně zahájí trubači troubením a také zpěvem  písně začínající slovy: „Vítáme vás“
Závěr a přelom roku je obdobím, kdy vrcholí myslivecké hony. Ty mají vždy slavnostní atmosféru a neodmyslitelně k nim patří řada rituálů a tradic.

„Dneska budeme lovit bažanta obecného. Je to společenská akce, na které máme střelce, honce a psovody,“ popisuje vedoucí bažantník Pavel Makovička, který se honu účastní se psem Xanderem. Pes bude mít za úkol dohledávat postřelenou zvěř a aportovat.

Hon začíná slavnostním nástupem a troubením trubačů. Myslivci se při příchodu zdraví sejmutím klobouku a podáním ruky. Součástí přivítání účastníků je zpěv písně začínající slovy: „Vítáme vás.“

Rituály popisuje ve své knize Tradice a zvyky české myslivosti strážce mysliveckých tradic Oldřich Tripes. „Mezi naše zvyky patří i tradiční myslivecké pozdravy a s těmi je to jednoduché – máme jen dva. Běžně se zdravíme pozdravem: Lovu zdar! A při slavnostnějších příležitostech pak pozdravem: Myslivosti zdar! Na oba je odpověď: Zdar!“ píše.

„Pokud ovšem Lovu zdar! není pozdravem, ale blahopřáním úspěšnému lovci, tak odezvou na to je: Lovčí dík! Nedá mi to, abych zde nekonstatoval, že když se dnes schází myslivci, a to nejen mladí, slyšíme nejčastěji při podání ruky: Čau. Tento taliánský pozdrav nám bohužel někde již zcela vytlačil naše nejen tradiční, ale i oficiální pozdravy. To je potřeba napravit,“ dodává Oldřich Tripes ve své knize.

Při vycházce je dobré mít psa na vodítku. Hrozí, že prchne za zajícem

Na přelomu prosince a ledna končí chrutí (páření) divokých prasat. Od té doby jsou zvířata méně v pohybu, kňouři jsou vyčerpaní a hubení. Během chrutí totiž nepřijímají mnoho potravy a dohání to až poté.

Vedoucí bažantník Pavel Makovička se honu účastní se psem Xanderem, který bude mít za úkol dohledávat postřelenou zvěř a aportovat

Volně pobíhajícím psům hrozí od divokých prasat riziko smrtelné nákazy. Psi se mohou infikovat olíznutím krve nebo konzumací masa a vnitřností. Nakaženému psovi pak není pomoci. „První případ na jihu Čech byl zaznamenán už před sedmi lety, v loňském roce uhynul pes na Písecku a u Týna nad Vltavou. Je to opravdu nebezpečné při naháňkách, pokud se černá zvěř vyvrhne a pes k tomu přijde,“ dodává Pavel Pletka, jednatel českobudějovického okresního mysliveckého spolku.

Dalším důvodem, proč mít psa v lese na vodítku, je honcování (páření) zajíců, které v lednu začíná. Zajíci ztrácí při hledání partnerky plachost a dostávají se i do blízkosti člověka. „Zajíc je zvědavý, jak hledá partnerku, takže může přijít blíž. Pak je jasné, že to pejska vyprovokuje, neudrží se a může ho začít pronásledovat,“ připomíná Pavel Pletka.

V lednu také začalo páření lišek, v myslivecké terminologii kaňkování. Lišky chodí po revíru a vydávají specifické zvuky připomínající štěkot. Tyto zvuky pak myslivci v období kaňkování napodobují, aby lišku přivábili.

Myslivci se před honem scházejí ke slavnostnímu nástupu. Zdraví se sejmutím klobouku a podáním ruky