Linecká stezka bývala frekventovanou obchodní trasou. Nejčastěji se převážela sůl
Pod názvem Linecká stezka se ukrývá 140 kilometrů dlouhá turistická trasa, která kopíruje raně středověkou obchodní stezku. Po ní se k nám kdysi dovážela sůl nebo exotické plodiny ze středomoří a od nás exportoval třeba med nebo kožešiny. Zahraniční obchod ovšem kvetl nejen ve středověku, ale už mnohem dříve v pravěkých obdobích.
Vůbec první spolehlivější důkazy o přechodech Šumavy pocházejí ze starší doby bronzové, kdy se měď nezbytná pro výrobu bronzu těžila v Alpách a dovážela na české území. Velice důležitou komoditou pravěkého i středověkého obchodu byla ovšem zmiňovaná sůl.
Využití a spotřeba bývala mnohem větší než dnes, neboť sůl sloužila ke konzervování potravin a při řemeslné výrobě. Na území Čech se její přírodní zdroje téměř nenacházejí, a proto ji bylo potřeba dovážet.
Jak vlastně středověké cesty vypadaly a kdo se po nich pohyboval? V horských oblastech Šumavy si je můžeme představit spíše jako širší pěšiny. Kvůli špatné sjízdnosti terénu zde náklad povětšinou nosili takzvaní soumaři, čili nejčastěji mezci a muly, ale také lidé vybavení krosnami. Na lépe sjízdných úsecích v podhůří se zboží překládalo na vozy, které uvezly více nákladu.
Těžké vozy ale měly na nekvalitních cestách problémy kvůli erozi, která vymílala rýhy po kolech vozů, až vznikly místy úvozy - až několik metrů zahloubené kaňony. Nejčastěji vznikaly v místech stoupání a klesání, kde se při brždění kola smýkala a voda tekoucí ze svahu měla patřičnou sílu. Nekvalitní cesty řešili středověcí kupci jednoduše. Nesjízdný úsek objeli, a cestu tak o pár metrů i několikrát přesunuli. Důkazy o tom se dodnes zachovaly v podobě svazků úvozových cest. Jeden můžete spatřit na Linecké stezce i dnes.
Trasa současné turistické Linecké stezky kopíruje předpokládaný průběh historické trasy zhruba od 10. do poloviny 13. století. Z Lince směřuje na Hellmonsödt, dále na sever podél toku Haselbachu a Rodlu na Bad Leonfelden. Státní hranici překonává východně od Vyšebrodského průsmyku u Radvanova. Důležitým bodem je Vyšší Brod, kde trasa překračuje tok Vltavy.
Stezka dále prostupuje krajinu zaniklých šumavských vesnic směrem na Boletice s románským kostelem sv. Mikuláše. Masiv Blanského lesa s horou Kleť vysokou přes tisíc metrů obchází trasa ze západu a pak vede Lhenickou brázdou, na jejímž severním vyústění stojí netolické hradiště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Peníze ze Sokola musely mizet sofistikovaně. Nyní už by se to stát nemohlo, věří nový starosta obce
-
Připravit další generace na válku. Na školách v Rusku se budou učit, jak vyrábět a ovládat útočné drony
-
Desetitisíce lidí v Evropě oslavily Svátek práce. V Paříži a Stuttgartu sáhla část demonstrantů k násilí
-
Ruská sabotáž, nebo obrana před drony? Pobaltí má problémy s navigací GPS, někdo signál ruší