Lidí s alergickými potížemi přibývá. Specialisté ale mají dlouhé čekací lhůty, nebo vůbec nepřijímají

„V zimě se objevily problémy u dcery, která začala trpět na ekzémy. Praktický lékař doporučil vyšetření na alergologii. Když jsem tam volala, řekli, že nás vezmou, ale termín mají až na prosinec,“ popisuje Kateřina Novosádová z Týna nad Vltavou na Českobudějovicku.

Nového alergologa musela hledat poté, co stávající lékařka skončila. „Řekli mi nějaká jména specialistů v okolí, ale že musíme hledat sami. Další lékaři v Českých Budějovicích mají na svých stránkách napsáno, že nepřijímají nové pacienty,“ dodává.

Větší nápor registruje v poslední době například alergoložka Lucie Mrázová z Českých Budějovic. Na vyšetření si u ní objednaní pacienti počkají až půl roku. „Teď objednáváme na září. Je nás stále málo a navíc skončila jedna lékařka, takže asi tři tisíce dětí nemají alergologa a rodiče se obracejí na nás ostatní, kteří už takto máme překročenou kapacitu,“ líčí.

Čtěte také

Sehnat očního lékaře je na Českobudějovicku těžké. Situaci ještě zhoršil odchod lékařky z polikliniky

Lékaře specialisty se do regionu už přes tři roky snaží nalákat vedení Jihočeského kraje pomocí dotačního programu. Na výzvu ale podle hejtmana Martina Kuby z ODS zatím žádný z alergologů neodpověděl. „Situace v tomto oboru je horší, lékařů je méně. Na každou smlouvu máme připraveno 1,5 milionu, u některých oborů se nám daří více, u některých méně,“ říká.

Ústav zdravotnických informací a statistiky uvádí, že od roku 2010 v celém Česku stabilně ordinuje asi 600 specialistů. Podle předsedy České společnosti alergologie a klinické imunologie Petra Panznera problém souvisí spíš s rostoucím počtem lidí s alergickými potížemi. „Odhaduje se, že jimi trpí pětina až čtvrtina populace. Ty nežádoucí vlivy narůstají – životní prostředí, stres, zátěž, psychika, spousta různých chemikálií,“ vyjmenovává.

Zdravotnické statistiky naznačují, že třetina všech alergologů je už v důchodovém věku. Lékařka Marie Poláková ze Sdružení ambulantních specialistů se proto domnívá, že se problémy s nedostatečnou péčí mohou ještě prohlubovat.

„Příprava v oboru alergologie a klinické imunologie je dlouhá a značnou část přípravy je nutné absolvovat na pracovištích vyššího typu, což může být pro některé začínající lékaře limitující,“ připomíná. Mladí lékaři s čerstvou atestací navíc podle ní často nechtějí přebírat zavedené praxe kolegů, kteří odchází do důchodu.