Kolonáda Reistna nad Valticemi imituje slavný Schönbrunn. Dnes slouží jako rozhledna

28. srpen 2017
Česko – země neznámá , Česko - země neznámá

Nad Valticemi se tyčí monumentální klasicistní Kolonáda Reistna, jedna z mnoha staveb, kterou na jižní Moravě vybudovali Lichtenštejnové. Z rovné střechy nepřehlédnutelného kolosu je překrásný výhled do okolí.

„Lichtenštejnové vybudovali kolonádu jako takovou malou loveckou zastávku. A už tehdy podle dobových záznamů fungovala Reistna jako výletní místo, kam v neděli mířili lidé za vyhlídkou spojenou s nějakým případným občerstvením,“ upřesňuje David Šťastný, ředitel vinařství Château Valtice – společnosti, která se stará o turistický provoz kolonády.

„Reistna byla postavena po vzoru kolonády ve vídeňském Schőnbrunnu. Lichtenštejnové chtěli mít stejnou kolonádu jako Habsburkové, ale pochopitelně ji museli postavit trochu menší, aby Habsburkové nezáviděli,“ dodává s trochou nadsázky Šťastný.

Reistna nabízí rozhled po území hned tří států. Kromě kusu Moravy je vidět samozřejmě i Rakousko vzdálené pouhých pár desítek metrů a také nedaleké Slovensko. „Krásný je hlavně výhled na samotné Valtice a okolní vinohrady. Za pozornost ale určitě stojí i Mikulov se Svatým kopečkem,“ dodává Šťastný. V období konce léta a podzimu mohou turisté při návštěvě kolonády slyšet občasné hlasité výbuchy. Jsou to rány z děl, která mají plašit nenasytné špačky z valtických vinohradů.

Z vrcholu stavby je krásný výhled i na Pálavu

Kolonáda Reistna je přístupná přes hlavní turistickou sezónu, tedy od dubna do konce října. Přes prázdniny je otevřeno kromě pondělí denně, stejně jako ve většině památek v okolí. „Scházíme se tady nahoře na Reistně ale i každým rokem na Silvestra, tradičně sem chodí vítat Nový rok asi tisíc lidí,“ líčí David Šťastný.

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.