Knížecí stodola v jihočeské Řepici je svědkem pohnutých dějin obce
Řepice je malá vesnička na dohled jihočeských Strakonic. Má jen pár set obyvatel, ale přesto to v ní žije víc než v leckterém velkém městě. Středobod obecního života v Řepici představuje rozlehlá Knížecí stodola, která po rozsáhlé rekonstrukci slouží jako víceúčelový sál.
Na území dnešní vsi stálo raně středověké hradiště. První písemná zmínka o Řepici ale pochází až ze 13. století. V té době už stála řepická tvrz, kolem které se odehrával bohatý hospodářský a kulturní život.
Největší rozkvět zažila vesnice v období renesance, kdy se spolu s tvrzí staly majetkem Hodějovských z Hodějova. Jan starší Hodějovský Řepici povýšil na kulturní centrum své doby.
Místosudí i hospodář
Tento zajímavý muž byl místosudím Království českého, humanistou, učencem, zdatným hospodářem a mecenášem spisovatelů a básníků, jež hostil a podporoval na obou svých statcích, nedaleké Kotýřině a Řepici. V Řepici také vybudoval zahradu se vzácnými rostlinami – jakousi předchůdkyni botanických zahrad. Jan Hodějovský zemřel roku 1566 a pohřben byl v řepickém kostele.
Jenomže období vzmachu střídají obvykle období úpadku. A tak roku 1621 byla tvrz Hodějovským zkonfiskována, za Třicetileté války vypálena a celá vesnice vypleněna. Zřícenina tvrze stála v centru obce až do roku 1795, kdy došlo k rozparcelování ruin na stavbu vesnických domků.
Přes pohnuté dějiny se v Řepici dodnes dochovalo několik stavebních památek, které přečkaly válečné běsnění. Jednou z nich je Knížecí stodola. Její základy vznikly právě za rodiny Hodějovských, i když dnešní podobu stavbě vtisklo hlavně 19. století.
Stodola byla na počátku součástí hospodářského zázemí tvrze, později se stala jednou z mnoha staveb řepického velkostatku, který vznikl na panských pozemcích.
Ve 20. století Knížecí stodola značně zchátrala a hrozilo jí zřícení. Došlo ale k opravě a v současnosti slouží jako multifunkční sál pro potřeby obce. Mimo jiné se v roce 2012 ve stodole slavnostně vyhlásilo, že Řepice získala titul jihočeské vesnice roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nerudová publikovala devět textů v predátorských časopisech. ‚Je to více než deset let,‘ vysvětluje
-
Antikampaň je v politice dovolená a běžná, hodnotí politolog Kopeček úpravu volebního sloganu ANO
-
Jižní Čechy zasáhly silné bouřky. Komplikují dopravu, hasiči vyjíždějí k zatopeným sklepům
-
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance, řešil s ním kybernetické útoky na české instituce