Jižními Čechami protéká stěhovavá řeka Blanice. Své koryto mění rok co rok
Staré přísloví říká: Tichá voda břehy mele. O středním toku řeky Blanice na Prachaticku v jižních Čechách platí toto tvrzení doslova. Nepříliš velká říčka tu každou chvíli vytvoří nové koryto a proměňuje tak ráz okolní krajiny.
Voda mění krajinu odjakživa a člověk se jí v tom, také odjakživa, snaží zabránit. Staví přehrady, narovnává toky a vůbec se všelijak pokouší vodu spoutat. O to větším překvapením pak je, když narazíte na úseky toků, kde lidé své úsilí zkrotit vodní živel vzdali a ponechali přírodě volnou ruku. Jedním takovým místem je přírodní rezervace Na Soutoku. Nachází se v kaňonu řeky Blanice v místě, kde do ní ústí Křemenný a Milešický potok, přibližně mezi osadami Krejčovice a Zvěřenice.
V rezervaci probíhají klasické přírodní procesy - tok Blanice tam volně meandruje a vymílá břehy, při velkých průtocích své koryto opouští. Rezervací prochází naučná stezka, jejíž trasa vede mezi částečně vyvrácenými stromy, pod soušemi, místy na skalnatém terénu. Délka naučné stezky je 3,4 kilometru. Chráněné území zaujímá rozlohu necelých třiceti hektarů.
Za vše mohou povodně
Rezervaci vyhlásila Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava v roce 2003 poté, co povodeň v srpnu 2002 zcela změnila charakter údolí. Blanice tenkrát vymlela dno řeky až na tvrdé skalní podloží, zároveň vyplaveným pískem a balvany zanesla části dosavadního koryta.
V rezervaci najdete i zajímavou živou přírodu. Rostou tam ohrožené druhy rostlin, jako je dřípatka horská, oměj pestrý, lilie zlatohlavá nebo kosatec sibiřský. Z ohrožených živočichů území obývají perlorodka říční, vydra říční, ledňáček říční a rys ostrovid.
K divokému toku řeky Blanice je možné se dostat pouze pěšky. Auto se dá dobře zaparkovat u samoty Řepešínský mlýn, od které vede k řece značená turistická stezka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
