Jindřich Šimon Baar: Letní farář. Vtipný příběh o tom, jak těžké je být farářem na konci světa, kde dobrou noc nedávají už ani lišky

17. duben 2022

Poslechněte si o nešťastném konci mise faráře Johanna Glückseliga v zapadlém koutě německého Pošumaví. Přišel zcela nečekaně o jednom Velkém pátku, při pohřbu největšího dobrodince chudičkého kostela.

Čte: Jan Dvořák
Napsal: Jindřich Šimon Baar
Dramaturgie: Martina Toušková
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 16. 4. 2022

„Na to si tedy vzpomínal farář Glückselig a počítal v duchu léta, která od té památné chvíle uplynula. Stála před ním jako vojáci v řadě a spokojeně je přehlížel. Viděl se, jak sem přišel tenký, suchý a bledý jako smrt. Slyšel, jak kostelnice spráskla nad ním leknutím ruce a řekla upřímně: „Ježíši! Učiněný kostlivec! Do rakve vás položiti!“ Trvalo to hezky dlouho, než se mu kůže odloupla od kostí a než se naučil jisti sýr, ředkev a hlavně proslulý německý šmárn, ale pak měl vyhráno. Záhy přišel na chuť černému pivu, naučil se šňupat brisilový tabák a před spaním si zvykl na kalíšek jalovcové vodičky. Tváře mu osmahly, nos zčervenal a před ním klenulo se rok od roku mohutnější bříško, takže už neběhal jako kamzík po roztroušených samotách na příkrých stráních. V krku počalo mu zvolna pískati, dech se krátil a pod krkem ukázalo se slušné volátko, jež rostlo s bříškem o závod.“

Povídka Letní farář z roku 1925 vyšla například ve výboru s názvem Hrnčená bába a jiné povídky v Československém spisovateli v roce 1983.

Povídkář Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar (1869-1925) byl rozeným povídkářem. Napsal jich desítky. Při jejich psaní vycházel ze situací a prostředí, které znal, nebylo třeba příliš fabulovat, stačilo věrně popisovat a vhodně pointovat. Baar jako rodák z Klenčí pod Čerchovem znal dobře chodský venkov, jeho zvyklosti a danosti, jeho sociální problémy, jako kněz se pohyboval v prostředí katolické církve, které také dobře poznal, kritizoval některé zažité církevní pořádky, vnímal tragiku kněžského života, který v mnoha případech deformoval lidskou přirozenost kněží. To vše mu bylo inspirací při jeho tvorbě. Za jeho života vyšly například tyto povídkové soubory: Nalezeno na cestě všedního života (1901), Několik povídek (1906), Mžikové obrázky (1909), Milovati budeš (1910), V různých barvách (1910), Ptáci (1910), Z duchovní správy (1911), Skřivánek a jiné povídky (1912), V temných barvách (1916).

autor: Martina Toušková | zdroj: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.