Jaroslav Havlíček: Synáček
Před 125 lety 3. února 1896 se v podkrkonošské Jilemnici narodil spisovatel Jaroslav Havlíček. Baladickou novelu Synáček napsal v roce 1932, tiskem vyšla o deset později, až v roce 1942.
Rozhlasová úprava: Nella Mlsová, Jan Dvořák
Redaktor: Dagmar Jaklová-Oravová
Účinkují: Luděk Munzar, Pavel Novotný, Petr Hübner, Lucie Štěpánková, Tomáš Buchar, Leopold Běhan a další.
Natočeno v Českém rozhlase Hradec Králové v roce 2003.
Antonín Skála, přezdívaný od dětství Synáček, je hýčkané dítě. Narodí se coby pohrobek a vyrůstá jako jedináček s matkou a dvěma babičkami. Už ve škole se skamarádí se spolužákem Věkoslavem Xaverem. Spolu dělají lumpárny, později hýří, na podkrkonošském maloměstě jsou známá firma, hrají divadlo, pořádají plesy, sportovní klání. Ovšem všeho do času - kamarád se žení, ale Synáček zůstává dál starým mládencem. Přátelství je na čas přerušeno. Po letech se zcela nečekaně znovu obnoví. A může za to Xaverova malá dcerka Markétka.
Jaroslav Havlíček (1896-1943) začínal jako básník. První verše mu vyšly tiskem v roce 1924. O rok později vzniká první delší text, vzpomínky na dospívání v Jilemnici, které ovšem vyšly pod názvem Máňa až v roce 1981. Píše i povídky, které vycházejí zatím pouze v časopisech. Ačkoliv píše čím dál víc, je Havlíček jako autor nejistý, nesebevědomý, z velké části píše pouze do šuplíku. K napsání prvního románu ho ponoukl přítel. Vyšel v roce 1935 a měl se jmenovat Petrolejové lampy, nakladatel změní název na Vyprahlé touhy. Recenzenti je chválí. Následují romány Neviditelný, Ta třetí a Helimadoe. Jakkoli muselo Havlíčkovi spisovateli růst zdravé sebevědomí, jeho žena Marie vzpomínala, že na osobní schůzky s nakladateli kvůli románu Neviditelný musela chodit ona. Autor se stále neodvážil. Jaroslav Havlíček umírá 7. dubna 1943 v Praze (pravděpodobně) na zápal plic. Bylo mu pouhých 47 let. Jeho synem byl surrealistický básník, literární teoretik, psychoanalitik a překladatel Zbyněk Havlíček.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
