Jan Flaška: Vzpomínka na prázdniny

Tábor, les, děti, skaut, oheň, rozdělávání, prázdniny, příroda
Tábor, les, děti, skaut, oheň, rozdělávání, prázdniny, příroda

Když člověka vyzvete, aby zavzpomínal na své školní prázdniny, zpravidla se setkáte s klíčovými slovy jako „babička“, „třešně“ a „koupání“. Nad mými prázdninovými zážitky se ale jako mordorská věž tyčí vzpomínka na pionýrský tábor v polovině osmdesátých let, kam mě a mladšího bratra rodiče odklidili, aby mohli chodit do práce.

Teprve jako rodič začínám chápat, že prázdninové tábory nejsou určené dětem, ale rodičům, aby si od svých potomků alespoň na chvíli odpočinuli. Dnešní tábory jsou většinou týdenní, ale ten, který jsem absolvoval, trval šest set let. Celou tu dobu usilovně pršelo a srpnové teploty byly stejně osvěžující jako pivo – taky se pohybovaly od 10 do 12 stupňů.

Sto dvacet dětí, ubytovaných ve stanech s podsadou, vedla sehraná partička ruštinářů. Šlo o mladé učitele, sotva odrostlé vojně; metody, které si jako mazáci osvojili při týrání bažantů během vojenské služby, pak úspěšně zúročili při vedení tábora.

Já a bratr jsme tehdy byly dvě rachitické houžvičky, co si doma zvětšují a vyvolávají vlastní fotografie, malují komiksy a staví bzučáky a rádia. Tábor zaměřený výhradně na maximální sportovní výkony v extrémních podmínkách byl pro nás tedy poněkud nečekanou změnou. V pohybu jsme byli prakticky neustále, déšť nedéšť, a naše zpocená těla chladilo věčně promoklé oblečení, které nebylo kde usušit.

Ostatně sušit cokoli jsme se s bratrem báli hned od prvního dne tábora, kdy naše ručníky, pověšené přes noc za stanem, někdo použil místo toaletního papíru. Táborové vedení odmítlo pátrat po viníkovi, neboť osazenstvo tábora sestávalo z nerozlišitelné prepubertální masy, jejíž jedinou zábavou bylo vyhloubit na plácku mezi stany velký ďůlek a zjišťovat, za jak dlouho se dá zaplnit naflusanými hleny.

Říká se, že zážitky nemusí být pozitivní, měly by ale být silné. To v tomhle případě platilo vrchovatě. Například rodiče, kterým jsme skoro denně z vlhkého stanu zoufale psali, aby si pro nás přijeli, měli od té doby hrůzu z pionýrských táborů.