Jan Flaška: Dědicové Jana Amose

11. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy děti

Navzdory tomu, že jsme dědicové Jana Amose Komenského, má naše školství ve srovnání se světem pořád co dohánět. Odborníci se hádají, kdo může za mizerné matematické výsledky našich žáků, za jejich informační negramotnost a nepřipravenost na reálný život. 

Někdy je to podle nich ministerstvo školství, jindy ústav jménem CERMAT nebo nedostatečné ohodnocení pedagogů.

Já pedagog jsem, takže na rozdíl od všech těch teoretiků vím přesně, kdo může za to, jak naše školství vypadá. Jsou to žáci.

No jistě – kdo jiný? Už na prvním stupni jsou schopní trávit dlouhé hodiny nesmyslným hledáním pokémonů místo toho, aby hledali ve větách příslovce a částice! Nedělá jim problém zapamatovat si sprostou písničku z YouTube, ale aby si zapamatovali něco užitečného, třeba pravé a levé přítoky Labe, to už je pro ně námaha! Moc dobře vědí, kde mají úkryt skřeti v jejich počítačové hře, ale aby do slepé mapy nakreslili, kde se těží bauxit, to už bych po nich chtěl moc! O spoustě dalších zajímavých věcí ani nemluvě.

A většina z nich ani neotevře knížku! Přitom jim škola v hodinách češtiny nabízí to nejzajímavější, co může oslovit současného dospívajícího člověka: barokní literaturu, daktyl, rozbor básní Vítězslava Hálka a romány Karolíny Světlé. A využívá přitom i moderní technologie, takže děti si mohou „Kříž u potoka“ přečíst na dotekových tabletech. Může snad škola dělat víc?

Mezi námi pedagogy jsou sice i černé ovce, které tvrdí, že chceme-li změnit žáky, musíme změnit hlavně učivo a sami sebe, a dokonce se tím i řídí. Že prý to říkal už Komenský. Jenže, milí zlatí, Komenský umřel před 350 lety, a co asi mohl vědět o dnešních dětech, aha? O mobilech a distanční výuce? O tom, kde se těží bauxit?

Tak vidíte. Podle mě je zkrátka jasné, že za stav našeho školství mohou pouze a jedině studenti – nebo žáci.

autor: Jan Flaška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.