Jak se naučit semenařit? Začněte s hrachem nebo fazolí. Správně usušená semena vyklíčí i za deset let

„Když chcete začít semenařit, tak nejlepší jsou na to fazole nebo hrách. Ty se také nejvíc udržují v rodinách. Stačí nechat lusky na rostlině přezrát a potom sklidit. Když jsou lusky suché, tak je uchováte klidně sedm až deset let,“ vysvětluje permakulturní lektorka Adéla Hrubá.

Panské fazole na panský stůl

Semenářka Adéla Hrubá před mnoha lety našla suché lusky fazolu šarlatového na půdě své prababičky a zkusila je zasadit. A vyklíčily! Zjistila, že se jedná o odrůdu, kterou už nikdo nezná, a kterou zachránila. Proto oslovila neziskovou organizaci Gengel, která staré odrůdy sbírá.

„V Gengelu mi řekli, že se skutečně jedná o znovu nalezenou odrůdu, a dokonce jsem jí mohla dát jméno. Tak jsem ji nazvala Panské, a to proto, že ty fazole jsou opravdu velké a babička vždycky říkala, že jsou vhodné pro pány jako panský oběd,“ usmívá se Adéla Hrubá.

Pěstitelka Adéla Hrubá|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

Společnost Gengel je neziskovka, která se zabývá uchováváním a schraňováním starých odrůd. Sbírá a hledá tyto odrůdy, které se ještě v rodinách uchovávají. Pokud nějakou takovou odrůdu máte, můžete ji tam poslat. Na internetu je seznam všech starých odrůd, které Gengel uchovává společně s dobrovolnými pěstiteli a snaží se je vrátit do oběhu. Každý, kdo chce odrůdu věnovat nebo naopak získat, se tam může obrátit.

Hejzlarová má přes dva metry

Stará rodinná odrůda cukrového hrachu Hejzlarová může dorůst do více než dvou metrů. A má opět svůj příběh. Tentokrát se jedná o příběh protestantské komunity.

„Protestanti se museli často stěhovat a přizpůsobovat se novému okolí. A vždy s sebou na nové místo brali osvědčená semena. Byla to pro ně otázka přežití. Semena jim zajišťovala živobytí.

Proto mají staré odrůdy tu přizpůsobivost a mají tedy co nabídnout i v dnešní době, kdy je počasí velmi proměnlivé a moderní odrůdy se s tím těžko vyrovnávají. Staré odrůdy prošly sítem historie a tím pádem jsou mnohem odolnější,“ podotýká Adéla Hrubá, která doporučuje zahrádkářům vyzkoušet některé osvědčené rostliny.

„Například tuřín neboli dumlík pěstovali odpradávna v Podkrkonoší. Skvělá je cibule šalotka, kterou si můžete lehce rozmnožit nebo česnek paličák. Velmi doporučuji Martu, což je broskvoň, která byla nalezena ve výšce 850 metrů nad mořem a je odolná proti kadeřavosti,“ vyjmenovává permakulturní pěstitelka.

Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.