Ivan Mls: Zívání

9. prosinec 2020

Jak jste na tom se zíváním? Teď se pochopitelně neptám na psaní měkkého či tvrdého i/y. Všichni přece víme, že zívání mezi vyjmenovanými slovy po Z není. Spíš by mě zajímalo, kdy a kde zíváte, po čem zíváte, popřípadě zda už jste byli někdy vyzýváni, abyste toho zívání zanechali. 

A víte vůbec, k čemu je zívání dobré? Taky mě to zajímalo a zjistil jsem, že vědci na to mají hned dvě teorie. První říká, že jde o způsob, jak zvýšit okysličení krve a mozkových struktur.

Druhá tvrdí, že zívání slouží k rychlému ochlazení krve a brání přehřátí mozku. Já zívám zpravidla večer před spaním, takže bych si v tomto případě vybral asi druhou možnost – ostatně, komu by se chtělo usínat s přehřátým mozkem, že?

Přes den pak zpravidla zívám, jen když mě někdo nakazí. Asi jste si taky všimli, že to zívání je pěkně chytlavá záležitost. Můžete být v pohodě, mít chladnou hlavu a kyslíku v krvi habaděj, ale stačí, aby si ve vaší blízkosti někdo zívnul, a za chvilku vás to bere taky, div si čelisti nevyvrátíte. Potlačit se to moc nedá, takže vás taková nákaza může přivést i do nepříjemné situace – ne každý si vaše zívnutí vyloží jako potřebu ochladit si mozek či okysličit krev.

Nebo jako reflexivní konání, se kterým nic nenaděláte. Ono to může být chápáno i jako výraz vašeho postoje. Zkrátka, že vás dotyčný nudí či otravuje, a tak si na něj nehlučně otevíráte hub…. ústa. Prostě, vypořádat se se zíváním nemusí být v některých případech zrovna zívačka.

Tak – a teď jen doufám, že jsem vás svými řečmi nenakazil -  fakt by mě moc mrzelo, kdybyste nad tímhle sloupkem začali zívat nudou. Přeji dobrý den!

Spustit audio