Ivan Mls: Jízdní řády
Tak už jsme zase o krůček dál v budoucnosti a zase jsme přetrhli své další pouto s minulostí. Tohle mě napadlo, když jsem si nedávno přečetl informaci o tom, že vlakové jízdní řády už nebudou.
Přesněji řečeno, už je nikdo nebude vydávat pro potřeby cestujících v tištěné podobě. Zůstanou jen elektronické, na internetu. Na stránkách Správy železniční dopravní cesty, odkud si je může každý stáhnout jako pédéefku.
Možná si řeknete – na co papírové jízdní řády, když dneska existují chytré aplikace, které mi najdou spojení z místa A do místa B cobydup, navíc spočítají i cenu jízdného.
Ostatně, před pár lety podobě dopadly i tištěné telefonní seznamy – Zlaté stránky taky zmizely jako pára nad hrncem, a nikdo si nestěžoval. Pokrok prostě nezastavíme.
Tak jako tak, už ty poslední jízdní řády, co vyšly loni, byly poněkud neúplné: vydaly je České dráhy, a tak do nich nezahrnuly tratě a spoje provozované jinými dopravci. Tudíž třeba na jihu Čech byste v nich marně hledali spoje jezdící na Šumavu.
Konce tištěných vlakových jízdních řádů je mi trochu líto z jiného důvodu: byla to taková dobrá pomůcka pro trénování mozku. Pamatuji si, že kdysi dávno na základní škole, nás dokonce jeden z pedagogů, snad to bylo v občanské nauce, učil v jízdních řádech hledat: Tedy nejen najít příslušnou trať a vlakový spoj, ale vyznat se i v nejrůznějších značkách a symbolech, kterými se jízdní řád hemží.Nebo najít navazující spoje. Že prý to patří ke všeobecné vzdělanosti, a kdo se v jízdním řádu nevyzná, je trouba. Říkal ten učitel.
Asi bych s ním souhlasil, protože jsem si v téhle souvislosti vybavil jeden zážitek z nedávné doby. Vyslechl jsem na nádraží dva trochu rozladěné mládence. Koukali do mobilů a shodli se, že mají asi vyčerpaná data, protože jim nejde aplikace pro jízdní řády. Tudíž nemohou zjistit, kdy jim jede večerní vlak. Opravdu jsem se pobavil. Za zády totiž měli krásné, velké přehledné tištěné jízdní řády. Jenže – kdo se v nich má vyznat, že?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.