Ivan Mls: Chvála peněz

Zatímco použití debetní či kreditní  karty, mobilu, chytrých hodinek nebo platební nálepky je úžasný, rychlý, hygienický, bezpečný  a já nevím jak ještě vynikající  způsob.

Samozřejmě že moderní metody nezavrhuji, nicméně nemyslím si, že klasickým penězům musí být nutně odzvoněno. Na základě dlouholetých zkušeností a pozorování musím konstatovat, že peníze v papírové podobě vydrží zpravidla déle, než obnos o stejné výši uložený kdesi na účtu.

Mávnutí platební kartou před platebním terminálem je velmi jednoduchá věc, která nás nijak nezatíží, zpravidla jen do okamžiku, než se člověk podívá na výpis z účtu a zjistí, že  už zase byl finančně velmi neukázněný. Zatímco než vyndáme nějakou tu bankovku z peněženky, zpravidla ji dvakrát obrátíme v ruce a  zapřemýšlíme o nutnosti či zbytnosti uvažované investice. A třeba ji zase zasuneme zpátky. 

Prostě - k velikánům našich dějin od Karla IV. přes Jana Ámose, Boženu Němcovou, Emu Destinnovou, Františka Palackého až po T. G. Masaryka se chováme mnohem mnohem odpovědněji a loučíme se s nimi jen neradi. 

A to mají ještě tu výhodu, že k nim nepotřebujete žádný PIN, žádné heslo a spolehlivě fungují i v případě výpadku elektřiny v obchodě, výpadku internetu nebo při odstávce elektronického bankovnictví.

A mezi námi – výrazně posilují i mezigenerační vztahy v rodině. I prcek, který sotva začíná rozum brát, dozajista ocení mnohem víc, když mu babička podstrčí blýskavou padesátikorunu nebo zánovní stokorunu, než když mu rodiče ukážou aktuální výpis z dětského účtu.

Přeji dobré jitro!