I na jihu Čech může být vinobraní

Vinná réva je v této oblasti, která leží 720 metrů nad mořem, raritou. Sejkovi, původním povoláním strojaři, ji tu však jako své hobby pěstují už více než 40 let. Nejdřív na nechráněném svahu u chalupy, kde mívali úrodu vhodnou k výrobě vína tak jednou za tři roky. Aby se révě v drsném kraji lépe dařilo, zakryli pak vinohrad skleníkem o délce asi 30 a šířce osm metrů. "Díky skleníku je cukernatost vyšší, palice jsou chráněné, slunce ohřívá i kameny a ty pak teplo odevzdávají kořenům," vypočítává výhody zaskleného vinohradu Josef Sejk mladší. Pěstování vína se jeho otci ovšem dařilo hned od začátku - když roku 1964 v Omleničce zasadil první vzorky odrůdy Müller-Thurgau, byla sklizeň natolik úspěšná, že se přijeli podívat i odborníci z výzkumného ústavu vinařského z Moravy. "Byli překvapeni, jak tady víno dozrává, a odvezli si náš odolný materiál pro řízkování," vzpomíná. Odborníci tehdy jihočeským pěstitelům poradili červenou odrůdu z Polska, jíž říkají Brzoúrodové. "Ta je v této nadmořské výšce ideální a menší mrazík jí nevadí. Kromě ní máme ještě ryzlink a müllerku," upřesňuje muž, který pracuje jako ředitel infocentra v Kaplici a doma chová mimo jiné daňky a ovce.

Letos Sejkovi sklidili přes 80 kilogramů hroznů, většinu však na jídlo. Tento rok se podle nich sklizeň moc nevyvedla, ovoce neuchránil ani skleník, protože mráz do něho pronikl otvory určenými k větrání. "Zpočátku to vypadalo, že všechno pomrzlo, ale pak se úroda zdála přece jen nadějná. Jenže na konci léta se do hroznů dala spousta včel a vos, takže začaly plesnivět," vysvětluje Sejk mladší, proč letos zůstane vinný sklep prázdný. I na nepřející rok ale mají tito vinaři recept: révu přidají do slivovice a hruškovice. "Přirozenost hroznového cukru ve slivovici působí velice jemně, vůbec se nechce věřit, že tak jemná pálenka pochází z ovoce ze Šumavy," těší se muž, který letos plánuje vyrobit asi 400 litrů pálenky.