Hluboká má největší říční přístav pro sportovní lodě. EU kritizuje, že Češi nepodpořili nákladní dopravu

21. červenec 2015

Vltavská vodní cesta ještě není hotová a už se stala terčem kritiky evropských auditorů. Češi totiž dali přednost turistické plavbě. Dokládá to nedávné otevření největšího českého říčního přístavu pro sportovní lodě v Hluboké nad Vltavou.

Hlubočtí v tom vidí další nabídku pro turisty. A lodí okolo Hluboké v poslední době přibylo. „Pod zámkem Hluboká opouští Vltava kotlinu a noří se do kaňonu, uvidíme skálu Baba, která ční nad řekou, vjedeme do soutěsky a pak už jsme v Purkarci, kde můžeme navštívit vorařské muzeum,“ popisuje zajímavosti trasy Štěpán Machart.

Turisty vozí po vodě už dvacet let. Působil na Zvíkově, na Orlíku nebo právě na řece Vltavě mezi Budějovicemi a Hněvkovickou přehradou. Přepravil už asi půl milionu lidí.

Nedávné plavby se zúčastnil i hlubocký starosta Tomáš Jirsa. Na loď vzal s sebou české zákony k lodní dopravě. „Naposledy v roce 2004 rozhodla vláda, že se z evropských peněz realizuje vodní cesta, která se připravovala sto let,“ vysvětluje Tomáš Jirsa

Trasa začíná v Českých Budějovicích, pokračuje přes plavební komoru České Vrbné k přístavišti v Hluboké nad Vltavou. Lodě doplují zatím jen pod hráz Hněvkovické přehrady.

„Teď se dokončuje jez Kořensko, prohrábka pod Hněvkovicemi, a to znamená, že příští rok by měly přijet první lodě z Orlíka na Hlubokou. Podle statistiky víme, že ročně přijede na Orlík z Prahy tisíc malých lodí. Ty pojedou dál a dorazí k nám na Hlubokou,“ dodává starosta.

Zároveň vyvrací častý mýtus, že peníze investované do splavnění mohly posloužit například ke stavbě a opravě silnic. „Evropská komise má peníze na lodní dopravu. Ty finance mohou být použité opravdu jen na lodní dopravu, prostě je nejde dát někam jinam, jak si myslí třeba i někteří politici,“ zdůrazňuje Tomáš Jirsa.

„Výbor Evropského parlamentu kritizoval Evropskou komisi, že dala peníze do turistického splavnění a ne do nákladní dopravy. To jsou jezy na Labi, které stojí už dvacet let, protože ochránci přírody je nechtějí pustit. Upřímně řečeno, splavnit jezy na Labi by byla efektivnější investice, ale prostě nebyla možná. A ty peníze, které jsme použili na Vltavu, už by byly stejně pryč,“ dodává.

autor: Martin Pokorný
Spustit audio