Hejtman jednal v Senátu o Šumavě

"Je třeba zastavit tento experiment, přestat hledat cestu k návratu k divočině a starat se o Šumavu, kterou nám zanechali předci," uvedl Zahradník na semináři senátního výboru pro veřejnou správu a životní prostředí. Zopakoval tak slova prezidenta Václava Klause, že člověka nelze ze Šumavy vytlačovat po vzoru severoamerického kontinentu a afrických stepí. Podle zastánců přirozené obnovy má Šumava jako jedna z mála lokalit Evropy ještě sílu "samořízení". "Nejedná se o žádný experiment, ale věc zcela běžnou," řekl bývalý náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko, který nyní jako vysoký úředník Evropské komise řídí ochranu přírody na úrovni EU. Ve vztahu k diskusi o hospodaření na Šumavě zmínil i téma klimatických změn. Jediné, co podle něj může pomoci vyrovnat se s nimi, jsou právě přirozené procesy, nikoli zásahy člověka. Starostka šumavské obce Stožec Zdena Lelková míní, že rozuzlení sporu musí skončit kompromisem. O dalším osudu Šumavy by se ale mělo rozhodnout rychle, a ten, kdo řekne poslední slovo, by měl nést odpovědnost za sociální a ekonomickou situaci tamních obyvatel. Starostka zdůraznila, že šumavské obce národní park chtějí, současně se ale chtějí také rozvíjet, otevírat turistům.

Senátoři Šumavu navštívili v létě. Viděli stovky hektarů suchého lesa, který se nesmí kácet a z něhož se bude podle odpůrců bezzásahovosti kůrovec šířit dál. Správa navrhuje rozšířit bezzásahová území z 8000 na 26.000 hektarů. Vzhledem k tomu, že tam smrk představuje 84 procent porostu, předurčuje rozšíření porosty Šumavy podle sdružení vlastníků lesů k zániku. Podle jiných názorů budou mít mladé stromky v suchých lesích pro růst lepší podmínky než na holinách. Dalším argumentem, který v diskusi padl, je i cena semenáčků, které by musela správa parku při řízené obnově tisíců hektarů zaplatit.

Plán nyní posuzuje ministerstvo životního prostředí. Vyjádřit se k němu budou moci krajské úřady, ekologové a obce, jejichž pozemky leží na území parku. Zaznívají i požadavky na posouzení záměru v parmalentu. První zóna by podle představ správy měla zabírat víc než třetinu celkové rozlohy parku, nyní tvoří 13 procent parku. Jejím rozšířením se razantně zmenší výměra druhé zóny, o zhruba 600 hektarů pak hospodáři chtějí zúžit rozlohu třetí zóny. V prvních, tedy nejcennějších zónách parku, se mohou lidé pohybovat pouze po vyznačených trasách. V druhé zóně už je pohyb volný. Plán navrhuje, aby minimálně na pětině první zóny byla zakázána jakákoli činnost. Správci doufají, že nový režim by mohl v nezpochybnitelných oblastech, tedy na Modravských slatích, Vltavském luhu a Trojmezenské hornatině, platit ještě letos. O dalších částech první zóny chtějí jednat zhruba každých pět let.