Co nabídne festival v Třebíči? Adoptujte židovský náhrobek. A 60 let od smrti Františka Langera

Male chajim v Třebíči

Male chajim znamená hebrejsky „plno života“. Je to také název festivalu židovské kultury, který už 30. července přinese život do Třebíče, jednoho z nejstarších židovských ghett v Evropě. Nabídne bohatý program pro dospělé i pro děti. Podrobnosti prozradil jeden z organizátorů festivalu Vít Kratochvíl.

„Letošní ročník festivalu židovské kultury Male chajim se ponese v tématu Vedle sebe, přesto vzdáleně. Zase se držíme formátu pěti dnů, takže v zahajovacím dnem je středa,“ říká Kratochvíl.

Návštěvníky festivalu čekají výstavy, koncerty v synagoze, přednášky, divadlo, workshopy i bohatý venkovní program: „Z pátečního programu můžu zmínit koncert kapely Mojše Band. V sobotu potom trochu netypicky den zakončí divadelní představení Pan Halpern a pan Johnson. V neděli máme naplánované tematické prohlídky židovské čtvrtí a židovského hřbitova,“ dodává Kratochvíl.

Proč jsou vlastně v Česku festivaly židovské kultury tak populární? „Je to určitě o tom, že toto téma není ještě tak objevené. U nás je to hodně specifické publikum, které se snaží se trochu více dostat do tématu židovství a poznat je trochu jinak,“ dodává Kratochvíl.

Židovských festivalů je v Česku několik během léta. Proč by měli lidé jet právě do Holešovic? Poslechněte si celý rozhovor s jedním z organizátorů festivalu Male chajim v Třebíči Vítem Kratochvílem.

Adoptujte židovský náhrobek

Náhrobní kámen židovská tradice chápe jako dar pro zemřelého – a jako jeho věčný a nedotknutelný majetek. Místa posledního odpočinku na 181 českých židovských hřbitovech má v péči společnost Matana při Židovské obci v Praze. A čelí náročnému úkolu: uchovávat četné hroby a náhrobky, o něž už často nemá kdo pečovat. Matana proto nyní přišla s myšlenkou symbolické adopce židovských náhrobků. O nové iniciativě natáčela Daniela Brůhová s Petrou Vladařovou.

„Nejvíce se teď staráme o Nový židovský hřbitov v Praze. To je tzv. živý hřbitov, to znamená, že se tady stále pohřbívá,“ říká Vladařová a dodává: „Máme tady 25 tisíc náhrobků. Je to takový hezký příklad toho, jak se vyvíjela funerální architektura. Náhrobky tu jsou od 1890, kdy byl hřbitov založen.“

Pečuje o něj Židovská obec v Praze a také jednotlivé rodiny. Oprava řady náhrobků je ale velice finančně náročná. „Rozhodli jsme se, že připravíme katalog náhrobků, které potřebují opravu a obnovu, s medailonky jednotlivých pohřbených. Zájemce si pak může přečíst, kdo je tam pohřbený, jaký byl jeho osud a proč třeba dneska není nikdo, kdo by se o ten náhrobek postaral. A může si ho vybrat k adopci,“ dodává Vladařová. A to na webových stránkách Židovské památky Čech, Moravy a Slezka.

Jakým způsobem si lidé náhrobky vybírají? A je možné adoptovat i náhrobky známých osobností? Poslechněte si celý rozhovor s Petrou Vladařovou.

Před 60 lety zemřel spisovatel František Langer

Každý z nás v dětství asi četl nějakou knihu o partě kluků, kteří zažívají různá dobrodružství – ať už je to Kästnerův Emil a detektivové, nebo třeba Bassova fotbalová Klapzubova jedenáctka. Anebo neprávem pozapomenuté Bratrstvo Bílého klíče od spisovatele, dramatika a také legionáře a vojenského lékaře Františka Langera. Od jeho smrti uplyne 2. srpna 60 let. Jeho medailon připravil Leo Pavlát.

„František Langer patřil v meziválečném období k okruhu umělecky a společensky významných osobností, které se před válkou i za přítomnosti prezidenta Masaryka pravidelně scházely u Karla Čapka. A tak jako další z hostů této vybrané společnosti Karel Poláček měl i František Langer židovské kořeny,“ připomíná Pavlát.

Langer napsal „od prvotiny roku 1910 více než 40 titulů: dramat, románů, povídek, převyprávěných legend, vzpomínek, tvorby pro dospělé i děti, přičemž v meziválečném období vzniklo na náměty jeho děl i pět filmů,“ dodává Pavlát.

Jak do Langrova života zasáhly dějinné události 20. století? A co je dodnes hlavním poselstvím jeho rozsáhlé literární tvorby?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.