Co letos čeká české Židy, jaké jsou židovské dějiny Gazy a Česko má první poradkyni pro „rodinnou čistotu“

Papoušek doufá, že se v novém roce bude Židům na celém světě lépe dýchat

Na začátku nového občanského roku bývá zvykem bilancovat události toho loňského a zároveň se chystat na věci nové. Jak se loni žilo českým Židům? A co je čeká letos? Na to jsme se v prvním vydání magazínu Šalom alejchem v roce 2024 zeptali Petra Papouška, předsedy Federace židovských obcí v České republice, která sdružuje nejrůznější tuzemské židovské obce a spolky.

Jaký tedy byl loňský rok pro české Židy? A podařilo se uskutečnit něco významného? „Minulý rok byl ovlivněn válkou v Izraeli, což dolehlo také na židovskou komunitu v České republice,“ říká Papoušek.

„Musím také říct, že se povedla podpora Nadačnímu fondu obětem holocaustu, to znamená, že vláda schválila další podporu fondu na dalších 5 let s tím, že tam jsou i finanční prostředky na bezpečnost. Jsme také rádi, že jsme mohli uspořádat chanukový ples pro celou židovskou komunitu v České republice. V rámci toho, co se děje, jsme rádi, že se nám v listopadu podařilo uspořádat demonstraci na podporu Izraele, což bylo podle nás významné, sešlo se tam na 800 lidí. Na jednu stranu to, co se děje v Izraeli, není vůbec příjemné, ale myslím, že židovská komunita se snaží proti tomu nějakým způsobem bojovat, a jsme rádi, že držíme pospolu,“ dodává Papoušek.

A co čeká českou komunitu v letošním novém roce? „V roce 2024 proběhnou volby ve většině organizací, bude se volit nové vedení. A jak jsem zmínil, doufáme, že se ta situace v Izraeli zlepší a že se celkově bude všem Židům na celém světě dýchat lépe a ta válka brzo skončí,“ uzavírá Papoušek.

Když trochu odzoomujeme od české kotliny, dá se nějak zobecnit, jak se dařilo Židům celosvětově? Objevily se podle Papouška nějaké nové trendy? V souvislosti s prosincovým masakrem na Filosofické fakultě se mluví o posilování bezpečnosti na nejrůznějších místech. Týká se to i židovských objektů a židovského života u nás? Poslechněte si celý rozhovor s předsedou Federace židovských obcí v České republice Petrem Papouškem.

Židovské dějiny Gazy jsou dlouhé a komplikované

Už tři měsíce nejen Židé bedlivě sledují válku mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, které ovládá Gazu. Toto území dnes obývají výhradně Palestinci, ale Gaza má i dlouhé a komplikované židovské dějiny, které sahají až do biblických dob. Hovoří o nich Jan Fingerland.

„Oblast Gazy je osídlena asi 5000 let. Nejstarší písemná zmínka o ní pochází pravděpodobně z Bible. Židé žili v Gaze po tisíciletí, ale vládli jí většinou jiné skupiny,“ říká Fingerland a pokračuje:

„Ovládali ji Egypťané, Asyřané, Peršané, Řekové i Římané. Dobyli ji Arabové, křižáci, mamlúkové i Turci. Ve 20. století jí dobyli Britové, Egypťané i Izraelci. Zájem o Gazu byl logický, byl to významný přístav, který navíc ležel i na pozemní cestě mezi Afrikou a Asií.“

Do Gazy podle Fingerlanda „přicházeli i novodobí židovští osadníci v 19. století. Osmané Židy v roce 1914 po vypuknutí války z Gazy násilně vysídlili, stejně jako Britové po protižidovských násilnostech z roku 1929. Židé se do Gazy dočasně vrátili po 2. světové válce, než museli znovu ustoupit před postupující egyptskou armádou roku 1948.“

„Egypťané Gazu v šestidenní válce s Izraelem v roce 1967 ztratili, a opět se objevili izraelští osadníci strategicky rozmístění na několika místech Gazy jako hlídky proti egyptské hrozbě. V Gaze vyrostly desítky synagog a stovky velmi produktivních farem, než Ariel Šaron v roce 2005 donutil všech 6000 židovských osadníků odejít. Krátce nato přešlo území do rukou Hamásu, a dosavadní židovské dějiny Gazy skončily. V oblasti se nacházeli jen ti Izraelci, kteří tam byli zavlečeni jako rukojmí. A po 7. říjnu i tisíce vojáků, kteří se tam snaží zničit Hamás,“ dodává Fingerland.

Česko má první poradkyni pro „rodinnou čistotu“

Jednu z nejdůležitějších rolí v tradiční židovské společnosti hraje rodina. I proto se jejímu životu podrobně věnuje náboženské právo, halacha. Zabývá se také manželským životem, sexualitou a ženskou čistotou. Do nedávna byli odborníci na toto téma hlavně rabíni. Pro ortodoxní Židovky ale bývá snazší o intimních otázkách hovořit spíše se ženami. I proto v Jeruzalémě vznikl institut Nišmat, který už přes 25 let nabízí vzdělání v této oblasti právě ženám. Studia v něm nedávno dokončila i manželka pražského rabína Elise Peter-Apelbaum. Stala se tak první absolventkou institutu Nišmat pro Česko a Slovensko. Natáčela s ní Daniela Brůhová.

„Říkám, že to je židovský PhD., protože člověk, aby se tam dostal, už musí mít zkušenost, už se musí umět učit ty texty. Oni berou jen 6 lidí každý druhý rok,“ vysvětluje Apelbaum a pokračuje: „Kromě rabína máme i experty, kteří nás učí medicínu, jsou to psychologové, gynekologové, experti na plodnost a neplodnost, odborníci na lidské zdraví, sexualitu, měli jsme ale i o domácím násilí.“

„Protože to je ortodoxní program, tak můj titul není, že jsem rabín. Já jsem poradkyně,“ uzavírá Elise Peter-Apelbaum.

A jak přesně výuka pro ženy – poradkyně probíhá?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.